Domluveno. Nejprve na podzimním setkání v Kostelci nad Černými lesy ke kroužkovatelům, a pak to ukotvíme na papíře. Představím jeden z nejdůležitějších poznatků poslední doby, který se bude týkat determinace.
Samozřejmě, že tady dnes nevyzradím nic, jen předešlu, že objev vznikl zhodnocením předchozích bohatých zkušeností s pelicháním slavíků. Perličkou může být, že na světlo světa by přišel dřív, nebýt chyby, kterou jsem v posuzování scénáře přepeřování udělal. Naletěl jsem pro malé množství důkazů a nechtěl už, utahaný roky, vidět dál. Vystavěl jsem stanovisko na dvou byť nádherných případech – a netrklo mne, že tam, kam nevidím, může být cosi jinak. Trklo mne až později o příležitosti odvislé a důležitý moment sem tím nepromeškal.
Ohlížím se zpět za mými objevy. Vidím zas ono škobrtání po cestě dobrodružství, všechny ty náhody i časté omyly. Právě! Dnes už naše ornitologie běžně je užívá a možná by se mnohý podivil, jak složitě se některé rodily. Jen třeba problematika kříženců! Který že byl to rok, ani už nevím. Čerstvý objev nemá s kříženci nic společného, směřuje k rozpoznání starších slavíků od tohoročních během odletu, když barvy na peří drze nám lžou.
Po krůčcích drobných postupujeme dál. Od slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) je snazší shánět materiál, než od slavíka tmavého (Luscinia luscinia). Ten u nás příliš nebývá. Kdo jej objeví o hnízdním čase usazeného, může mluvit o obrovském štěstí, nepotká jej každý rok. Zbývá pak jarní průtah – co naděje, jenom že ten je svižný a převážně tichý. Ve výsledku nepočetný. A pak tu jsou prázdninová chytání pod hvězdami, kdy k rezavým slavíkům obecným se kolem půlky prázdnin začnou přidávat černí slavíci tmaví. Působí téměř všichni mladě, je to tak doopravdy? Neletí náhodou některý cestu již po paměti? Letí! Nevýhodou nočního chytání je problém se světlem k určování. Slavíků z noční oblohy ovšem moc není, jde o výjimky. Většina se chytá za rozbřesku a rozednívá se rychle. Tam už jsou možnosti široké. Dívám se vždycky rád na velikou hvězdu nad obzorem, co se jí odcházet nechce, očima v netrpělivosti ji vždycky přemlouvám a jakmile vpije ji nadranní čas, scéna scén začíná žít! I když jsem otrlý a slavíků kleštěmi jsem pár již objal, vždy je to ohromně vzrušující. A za malou chvíli je potom vystaráno. Kapsy se dovlní a pokud chytáte na široširé pláni polního letiště, nic už odnikud nepřiletí. Pokud jste ale vypnuli v křoví, šance se natahuje do několika následných kontrol. Jak slavíky vyberete, v křovinách se chystají chytat ptáci ostatní, nepozvaní. Je-li kroužkovatel vybaven kroužky všelikými, může si počkat na onu paletu barev i velikostí. Pravdou však v případě specializování je, že od slavíků všechny ty nadbytečné žluvy a velcí rákosníci jen pozornost odvracejí a kroužkovatel, stává se nevrlý 🙂
