I druhé setkání se povedlo

Slavičí háj přivítal podruhé organizované zájemce o ornitologii a setkání vyšlo.

Opět zaznělo – a muselo zaznít, že místo poměrně malé, je velké vloženou nadějí. Návštěvníkům jsem předvedl do chytací ulice nainstalovanou zvukovou aparaturu pro noční sledování tahu a jen co posedali do louky, už vysoko na obloze zjistili sokola. Kolem na Velký Pivák přeletěl ledňáček, pak jsme je (bylo jich víc) nad hladinou pozorovali společně – ale řeč se vždy vracela ke slavíkům. Už v prostředí samozřejmě nejsou, odletěli, ale zase se vrátí. Vrací se totiž řadu let. Chybí už kukačky, schází v travinách cvrčilky a rákosníci odvedle už taky odletěli. Ještě ale ta džungle nešustí, na to je čas. To pak až vítr, co od západu přiletí, vymete kout málem dočista. Jen vrabci úpolníci na metlách plevelů přešťastně pohostují a strnadi v hejnkách při zemi též. Sýkory modřinky přiletí do stvolů a proklepou je, brhlík propátrá kmenoví, červenky zmizí na jih, zbyde jen pár černých kosů…

Je v místě přátelsky a i dnes se to potvrdilo. Byli jsme zajedno, že při dalekohledech zůstaneme. Že nás ty obrázky těší, že jim začínáme rozumět v nějakém zvláštním dovětku. Radosti, kterou jinde nezažíváme v svěžesti procházení přírodou, krajinami. Že, když pak zvednutou bekasinu z pobřeží v knížce navštívíme, řekneme si – to není ono. Ta s klikatým letem dnes za cestou Slavičího háje byla lepší. Ochutnáváme ty chvíle co libý mok, který jsme dostali od přátel. Ne v šeptu, že se jej konečně zbavili. Putujeme po všech nevyzpytatelných galeriích s nehranou zvědavostí, chytáme pomalu barvy těch prostředí a srdce o tom ví.

Tak, milí přátelé z dnešního háje, aktuální stránka slavičího blogu je hlavně vaše.

Manipulační plocha vpravo, ptačí park vlevo.

Hezké dny pro vaše cesty, pokud to jen trochu půjde!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *