Cíl dnešního výjezdu byl jediný – chytit a nově okroužkovat šest slavíků.
Šest proto, aby pěkně vypadalo etapové zastavení. Celé té časově náročné akci by slušelo kulaté číslo, a než se od plechového města odpolední bouřka dohnala ke mně, zastavenému v Sukoradech u jezera, povedlo se. Pak to sice už bylo s úprkem, ale dvoustý okroužkovaný letošní slavík je zapsán. A k tomu se váže navíc pětadvacet kontrolních odchytů po roce a déle. Čili 225. Takový výkon jsem samozřejmě nikdy za celý dlouhý čas nepodal.
Oblast je tím nahrubo zmonitorována, přichází přestávka. Chytání přineslo řadu cenných informací, solidní přehled o prostoru, projezdil a prochodil jsem zajímavá místa. Krom slavíků je například vidět po kraji, že luňák červený tu je málem nejběžnějším dravcem a hnízdí zde dudci. Uvedl jsem pozorování na webu jiném, ovšem bez lokalizace. Konkrétní nebudu ani tady, byl jsem v těch místech po pětačtyřiceti letech, nejsou daleko od Klenice. Až jsem žasnul, jak hlinitopísčitá zem plná cvrčků a světlé listnaté lesy s dutinami, tolik připomínající Polsko, tady jsou. Však jsem také jednoho chocholáče s potravou v zobáku odlétat viděl. Můj zájem ale poutají slavíci, a tak jsem v místech dál nehledal. Těší mne, pro neznalost našeho regionu, že tu mohou být takové kameje k hrdosti nachystané!
