Když se přiblíží půlka června, ve vztahu k slavičímu pobytu u nás, mláďata již dobře létají, rodiče je však stále krmí.
A vydrží spolu do doby, než mladé peří doroste. Pak se rodiny rozpadnou. Mládež se připraví na odlet přeměnou drobného obrysového peří (velké jim zůstane původní) a uložením kraje do paměti, staří kabáty převléknou docela. Je to čas, kdy hnízdiště utichají. Ten, kdo se vyzná v slavičí řeči, dokáže ještě zachytit z vyprahlých křovin kontaktní hlasy či projev úleku. Až ale ostružiny na podkresu obrázku dozrají, bude se u slavíků myslet pomalu na odlet.
A zrovna ostružiny jsou na letním ptačím jídelníčku podle mých poznatků vítané. Je to i proto, že ve spleti jejich keříků ptáci skrytě pelichají. A pokud by vás zajímal zapsaný rekord k začátku pelichání – je z 12.6.2011. Pochází od osady Trní. Samozřejmě, že při chytání, zvláště ptáků nehnízdících, již křídla v prostředku poctivě prohlížím, nechybí-li tam už symetricky desátá ruční letka. Ani včera jsem nic takového zatím nezjistil.
