Zlatí slavíci!

Žádné komentáře u textu s názvem Zlatí slavíci!

Sice ještě nepřiletěl ani jediný, ale když je porovnám s modráčky, jsou zlatí. Určování modráčků je mnohdy velmi složité, odlišit věk občas až nemožné.

Při monitorování slavičích lokalit jsem si znovu odskočil do bažin. Dlouho mi totiž vrtá hlavou jedna možná podobnost se slavíky ve vztahu k chování samiček. Když to umí slavičí dámy, proč by tak nemělo být u příbuzných?

Čas je nejpříhodnější, v močále by už měly být kompletní páry – přeci jen – je půlka dubna, jdu to v pravé poledne zkusit.

Samečci okrsky ohlašují zpěvem, ve špičce tahám síť a budu čekat. Na co? To je ta odpověď, kterou očekávám. U hnědých slavíků se stává, že když v utvořeném páru samička začne snášet, objeví se mnohdy „příživník“, který by navzdory svému neúspěchu v seznamování rád přeci jen geny uplatnil a čeká na příležitost. Samičky, jak ukázaly studie, to vidí občas podobně a přírodě je to ku prospěchu. Proto stojím a hraji, přiklopený bezem – a přeci o mne domácí ví! Kroužek by měl mít z prvního chytání i s dvěmi kontrolami, takže si o mně myslí již své. Sedí nahoře na třešni, odkud síť vidí dokonale a je opatrný. Zpívá ovšem fantasticky, to musím uznat. Pokřik brhlíka jsem od modráčka ještě neslyšel. Je asi půl sta metrů od „soka na baterky“, v půli cesty trapně stojím já, vše zdá se spíš pro srandu králíkům. Vím ale, proč tady straším. Kdyby se to povedlo, povezu odtud úspěch jako hrom!

Mám rád, když mne hlava v přírodě úkoluje. Hraji dobrých čtvrt hodiny, modráček se náramně baví, slunce svítí v síti – ta je jako zrcadlo – najednou akce! Od břehu z náplav se nizoučce vyhoupla samička a rychle za přehrávkou. Tam ovšem postává síť a je vymalováno! Skrývám ji do ruky, nejspíš však marně, modráček nás provází po cestě na stanoviště.

No a samička – zdá se – v jiném stavu.

Přesně situace, s kterou jsem počítal. Až na to nešťastné určování. Základní odlišovací znak – nepřítomen, spíše prolhaný. Ještě, že tam jsou záchytné body jiné.

Modráčky určovat? Záležitost, čím dál složitější. V minulém století bychom ji automaticky podle „samčího“ modrého vousu brali jako víceletou.

Balím věci, na výsost spokojený. Dívám se, jak v louce svačí pár jeřábů, pak je holka na koni plaší a odlétají. Já taky padám. Kolem bekasin, blatouchů a kolem houpavých mokřin odjíždím.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *