Tóny podzimu?
Mohl bych psát o barvách, ale já myslím na písničky. A hned vám oba interprety ukážu, chytil jsem je na moment k okroužkování.
Střízlík a červenka.
Zpěváci podzimních zahrad. Písně jsou natolik odlišné, že je nepopletete.
Pojďme si říct, kde se tu vzali.
Zcela jistě jsou na cestě. A velmi pravděpodobně letí k moři. Ne dál. Stačí jim vlídnější přímořské klima a hned jak čas poskočí, budou se vracet. Na sever, na východ, anebo k západu.
Oba druhy opravdu můžete i v podzimu slyšet zpívat. Jde o tzv. prozpěvování zejména u ptáků mladých. Projev červenky působí teskně, ponuře, zato střízlík je jásavý. Je to hezky namícháno pro naše zahrady. A nejen je. Zastihneme oba i u řeky, v lese či uprostřed měst.
V noci popoletí jižněji, když mají pocit, že třeba postoupit dál.
Můj výzkum kroužkováním přispěl k poznání obou zmíněných.
Pro střízlíka tehdy v půli 80. let jsem potvrdil první přezimování hnízdní populace pro naši ornitologii, a červenka v zahradě zimující prozradila po letech hnízdiště ve Finsku.
Jak vidíte, nechytám pouze slavíky, bylo by taky hloupé ostatní ptáky pouštět bez kroužku. No a po sezóně přijde změna též k chuti.
Oba ptáky jsem chytil i sklopkou, střízlíka ovšem jen jednou. Více jej odchytí síť.
Nyní v podzimu převažují na tahu mladí ptáci. Ti, kteří letí na jih poprvé.
