Do tohoto roku už jsem vstoupil opravdu jako kroužkovatel vyhraněný.
Ohlédnutí dnes zúžím pouze do několika výňatků.
Vztaženy jsou k hnízdění a hnízdům.
Sledován je stavební materiál.
Další popisuje zajímavý příběh rodičovské péče v čase zranění.
„Při kontrole hnízda s třídenními mláďaty jsem zjistil, že samec je zraněn a pouze poskakuje v příkopu. Přesto, že nemohl létat, nepodařilo se mi jej chytit. Další dva dny (všiměte si, kolik jsem měl času pro mladou zálibu) se ukrýval v rouře mostku a mladé krmila pouze samice. Za dva dny jsem jej už u silnice nenašel, ale u hnízda jsem zjistil, že krmí už zase oba rodiče. To již sameček (ptáci byli kroužkováni, proto ta jistota) krátce přeletoval a po týdnu již létali za potravou oba (nepřipomíná vám událost děj slavičí knížky?) a při další kontrole krmili již mladé mimo hnízdo.“
Tento samec se na lokalitu vrátil i za rok a po naraženém křídle již nebylo ani stopy.
Dále byla v podzimním referátu zmíněna poloha zjištěných hnízd, tady je:
Na zemi u paty stromu 2x (topol, osika); na pařezu s výmladky 2x (olše); na zemi v bylinách 6x (kopřivy); na okrajových větvích keře pod příkrovem rostlin 12x (trnka, šípek, vrba); na zemním výstupku 14x (!); v keři 1x (hloh); v rákosí 1x (v hustém rákosí 3m od jeho kraje!).
Archiv specializace je bohatý a na příští vstup v něm zase zalovíme. To ale až po víkendu, točícím se kolem raženého hliníku, v Kostelci.
