Neklidné noci

Žádné komentáře u textu s názvem Neklidné noci
Na poslední chvíli se rozhoduji do pole nejet. Kolem půlnoci je na předpovědi do místa směřován opět déšť, nikdo neví, co se z toho může urodit. Jako včera. Předpověď drobná a takový šrumec! Nevěřím tedy ani dnes. Ovšem na zítřek, na zítřek už vyrazím. To by počasí mělo držet lépe a noc být příhodná. Uvidíme, jaký tah ještě bude dobíhat.
Třeba říct upřímně – nejezdím tam kroužkovat rákosníky či pěnice, to mohu chytat ve dne po bezinkách. Jde mi o to, postihnout průběh slavičího tahu. Fenomén neznámý, který jsem začal objevovat před dvěma lety.
Letos díky příhodnému počasí jsem v záměru popošel velký kus cesty.
Zkušenosti budou předneseny v souhrnu na setkání kroužkovatelů v Kostelci nad Černými lesy na podzim a vyjdou i tiskem.
Tah slavíků tak jako tak bude končit. Je to otázka několika posledních dnů.
Na současném počasí si plně uvědomuji, jak ohromné štěstí pro pokus jsem měl v suchých a bezvětrných nocích. To včera vzalo za své. Tedy už předevčírem, kdy se po dešti neobjevilo nic. Ale počasí se má ještě lepšit. Přelety však nekompromisně odezní, mají svůj kamenný řád. Nebyly nakonec ani letos oproti hnízdění výrazně rozkolísané, spíš podle plánu.
Obrázkem uvádím scénu z rána, posledního z úspěšných tehdy, kdy nad východním okrajem kotliny vychází slunce a špačci odlétají vyspaní z Červenského rybníka za potravou. Krajina vydechuje a zvolna začíná mířit k podzimu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.