Přicházím o známé

Žádné komentáře u textu s názvem Přicházím o známé
Nevím, co si myslet o dnešním výsledku průzkumu Mnichovohradišťska. Jestli se radovat z toho, jak nová metoda úspěšně a elegantně ptáky pro okroužkování chytá, anebo želet, že chytá je pro nezkušené mládí. Staří se totiž už nevrátili. Aspoň ale, že hnízdiště žijí, že se tam nějaký zpěv přeci jen ozývá. I když často krkolomný, až cvičeného posluchače tahá za uši. Děkuji za něj.
Přicházím o známé. Kdyby člověk aspoň věděl, kde jim to nevyšlo. Jestli při odletu, v cizině, nebo až tady doma. Nikdy se nedovím, kde kroužek leží. Kde se nadobro zastavil.
Nová metoda umožňuje chytat slavíky v místech, kde sítí by to nešlo. V terasách strží Dolců…
…i pod Skalními sruby Jizery. Sklopky tu excelují. Na výsledek se čeká dvě tři minuty. To byste síť nevytáhli za tu chvilku ani z pytlíku. Ptáci jdou přehrávkou nalákat z výšin dolů a jsou-li přehrávače dva, lze chytat dokonce paralelně.
A přeci jsem se jednoho pěkného setkání dočkal. Hnízdiště „Za kamenným mostem“ je sice zpola odbagrováno, zničeno, ale jeden z věrných slavíků se tam přeci udržel. A věděl jsem to už podle odpovědi, kterou, když úvozem přifrčel, ke mně nasypal.
Staří slavíci jsou většinou vyzpívaní a umí to s tóny dokonale. Chytit jsem tohoto jediného musel sítí, byl zkušený.
A zažil jsem tam neskutečný příběh s chataři, který si ovšem nechám za mikrofon. Jedině však po dvaadvacáté hodině.
To je tak, když chci každému ukazovat chyceného slavíka kvůli osvětě…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.