Dřevěná stavba na naší zahradě skrytá hluboko pod zemí v balzámu spodní vody, se přiblížila identifikaci.
Slovo „přiblížila“ není snad přehnaným a nezodpovědným. Stavební materiál byl určen odborníky a časově zařazen.
Zpráva začínala úžasně: „Vážení přátelé, je to tak někde napůl mezi toužením a očekáváním„.
Abych nenapínal, stavba je vřazena do konce středověku! Co s touto skvělou informací, když vědce drží mírné zklamání, že „latén“ se toho opravdu netýká.
Když by mohla platit první půlka 15. století z rozpětí které je stanoveno, uvědomme si, co Kněžmost podle historických sdělení v tom čase prožíval. Na Hrádku křižáci a vše kolem hoří.
Stavba, jejíž maličkou část vidíte na fotografii před zamyšleným objevitelem se stává beze sporu nejstarší dochovanou dřevostavbou Kněžmostska. A možná regionu rozlehlejšího.
Pokud by navázal specializovaný výzkum, podařilo by se objasnit jistě mnohé. To, co zatím černá zem dna a obětavá hladina jezírka tají.
A znovu se budeme ptát. V tomto si jsou bádání podobná, ať člověk probírá rezavé peří slavičí, nebo listuje staletími.
Ptát se budeme na to, co stojí vlastně před námi. Co to je? Dál bude zajímat, jak to že po tolik staletí se v místě soustředily industrie tolika kultur. To vůbec není obvyklé.
A ptát se budem na další.
Našlo se i dřevo ohořelé, až by člověk zajásal! Šlo však „jen“ o smolné třísky do loučí, na konci opálené. Našly se dřevěné střešní šindele a listí na dně stavby. A také kosti. To z věcí organických.
Z anorganických toho je pěkná hromádka. Železo, keramika i kamenné nástroje. A například koňská podkova (14.-15. stol.) s nově udanými daty komunikuje zajímavě.
A ještě jeden přínos vřazení do časové linky má.
Výsledek k mému uspokojení definitivně vyvrací zdejší kněžmostskou představu, že jde o jakýsi jez na potoce.
S naprostou jistotou (ovšem bez důkazů) mohu prohlásit, že nejméně jedna stavba podobná se v naší zahradě nachází, spíše nacházela. Zničili jsme ji hloubením základů pro dům. A v chvatu nezadokumentovali. Hloubka vložení v zemi byla obdobná, tam paměť dosahuje. Třičtvrtě metru pod úrovní terénu.
Věřme, že nebude už dlouho trvat a jistě seriózní a průlomový příspěvek do knihy o kněžmostské historii budeme moct konečně vepsat.
To je neuvěřitelné, konec středověku!
Je to síla. Když si člověk uvědomí, že vysoko nastavená hladina spodní vody nám po takový čas uhlídá informaci a nenechá to shnít, je to veliká příležitost nezahodit možnost. Organické věci to jinak mají těžké. I v tom je samozřejmě rozměr nálezu. Využili jsme nabídku, abychom se mohli dovědět víc, než víme.