Den, kdy jsem se měl probudit

Žádné komentáře u textu s názvem Den, kdy jsem se měl probudit
Na slíbené fotografie musíte počkat do zítra.
Přišel mi mail a v něm zpráva o skvělých výsledcích v problematice slavičího křížení, kterou od roku 2008 sledujeme jinde. A tak mne napadlo podívat se do samých začátků výzkumu soukromého, kde se prvně nabídla příležitost, abych v odchytech zpozorněl.
Dnes se to píše, když doba je jiná, ví se víc než dřív, kdy nevědělo se nic.
Pionýrské časy byly krásné, ale vztek na sebe mít musím. I když fenomén slavičího křížení v republice zůstal vizitkou mého výzkumu, stejně si vyčítám nepozornost.
Nemohl jsem teď při pohledu do záznamů ani uvěřit roku pozorování, ale je to tak. A protože musím nabídnout čtení i odborníkům, tady to je.
16.6.1992 . To je den, kdy jsem měl se vším doma praštit, v zaměstnání si vylhat dovolenou a zůstat na vrbovím porostlé hrázi Nového rybníku u Koprníku na Kněžmostku. To jsem neudělal a chyba mne stála několik let zbytečného temna.
Nemá-li ovšem člověk představu, co nabízený výsledek může znamenat, vezme událost jen jako událost. Jako nečekaný zážitek, nic víc.
V republikové ornitologii u slavíků dál vládlo hrobové ticho, nic se nikde nedělo. V mé, v tu dobu již slušně rozběhnuté specializaci přibývá vydaných kroužků, zajímavých kontrolních odchytů, zkušeností s hnízděním, se slavičím zpěvem, s prostředím. To, že mi do sítě na volání již okroužkované samice slavíka obecného s hnízdní nažinou a mláďaty kdesi v porostu vletí podrážděný dvouletý samec slavíka tmavého s výraznou pohlavní aktivitou zjištěnou rozfouknutím peří beru spíš jako příležitost zavřít další kroužek na nezvyklý druh.
Pak přeci jen hlava nedovolí místo hned opustit a zkouším chytat dál. Jiný slavík na hrázi není, to jsem ověřil. Abych však přisoudil zjištění důležitost nejvyššího stupně a námět zodpovědně uchopil, na to mne mnohem víc lákaly odchyty další, jinde.
Tady! Tady se poprvé nabídla příležitost ochutnat slávu odhalení a zůstal jsem hluchý. Dnes vím jak všechno mohlo vypadat jinak.
Abych si ale neztěžoval. Přišla příležitost znovu, po pěti letech. Dávno v sobě potrestaný, jsem šanci v lesíku u Metuje sevřel v dlaních pevně. 30.5.1997, někde to tady najdete. Pak už vše běželo a nádherné objevy výzkum ozdobily.
A dnes? Vše běží v otáčkách. Kdybyste se však zeptali – ano, chtěl bych dnes připravený vrátit ten čas.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.