Osobní sdělení

Žádné komentáře u textu s názvem Osobní sdělení
Tak jsem si přečetl něco víc o místě, na kterém publikuji. Návody, jak přijít k návštěvnosti, a co je „in“.
Tak prosím poslouchejte:
Nesháním se ani po pokračování odmlčeného přehledu návštěv, nezajímá mne počet návštěvníků. Nenechávám nikde prosby „mrkni i na můj blogýsek“, je mi to jedno. Nepotřebuji svítit v anketách, nenatahuji ruku po podpoře a zviditelňování.
Píšu sem léta, protože slavíci potřebují a pomáhá to. Ano, vezu se s tím, stávám se známějším a zatím mne jediný neposlal kamsi..
Těší mne stavění textů z mateřštiny ve výpovědích o prožitém. Lepším se v tom, jak čas běží.
Vážím si všech, kteří sem chodí. Které blog zaujal a jsme na něm přátelé. Nechci po vás po nikom, abyste se mi odhalovali. Zůstante po svém čtenáři ukrytými, jak se vám chce.
Budu psát do doby, co bude chuť. Jednoduše – až mne to nebude bavit, anebo zjistím, že už to slavíci s krajinou nepotřebují, přeměním čas na pobyt v dílně. Za peníze.
Těm z vás, kteří se přeci jen nějakým ze způsobů chtěli podělit nebo jen zkontaktovat, těm se to povedlo a mám radost.
Přes blog jsem navštívil řadu slavičích míst a hned třeba omluvy, že někam jsem nepřijel. Tam už čas chyběl a pokud byste nabídku obnovili, povedlo by se jindy. Přišlo dost takových a vše stihnout nelze.
Kdyby snad z některých událostí vyvěral pocit že se vytahuji, nejsem takový. Nikdy jste nemohli číst, kolik jsem pochytal za za celý čas, kdo mne kde poplácal po zádech, jak moc jsem pyšný. Nenapsat ale o výsledcích by bylo chybou.
Blog je dvou tváří – odborný a neodborný. Texty dávám, jak mne napadají, je očekávatelné, že některé se v kostře už opakují.
Dělá mi radost psát o slavících. O jejich krajině, co je i mou. Přez ně. Jinak totiž ani já, podobně jak lidí většina bych nehledal důvod zalézat do křoví plněných harampádím našeho nezájmu. Utrácet čas v místech, kam ledva odskočí k drobné chviličce nucený průchozí. Já jsem však i touto slavičí stránkou našel lidi, kteří si navykli chodit tam se mnou. Že vás je dost, tomu tušení věřím.
Sluší se na konci roku nabídnout nějaký výhled, na bilancování ještě pár hodin počkejte.
K tomu, co nás čeká – snad jenom, že končit ještě nemíním. A vás už poněkolikáté provokuji, abyste si „dupli“ a stavěli téma podle svých představ. Ano, vy na druhé straně, co si musíte být podobní, jak jsem si všimnul i na vycházkách. Nepodobný by komunitu dávno opustil. Nebylo by mu v ní dobře a čas, co má volný, užil by jinak. Nemyslete nikdo, za roky vycházek vím, co jste za lidi. Ve vztahu k přírodě. Tam jste se museli odkrýt, ta chvíle byla součástí plánu. Je mi to podporou v čase, kdy se hůř cokoli projektuje, když z vlny padám. Znamení Ryb mne však nabádá nepanikařit a v nádechu počkat si na jinou. Zatém se nestalo, že by nepřišla. To ať je nadějí dneska i k vám..
Děkuji, že volným časem s námi dál počítáte.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.