… A k tomu čtyř nocí.
(zdroj Facebook)
Ruka, roztržená od kalouse už srůstá, ostré šavlovité drápy ušaté sovy projely dlaní a připomněly, jak se nechovat u sítí. Obezřetnost jsem příliš nepohostil.
Řeka ptáků odtékající na jih.
Kraj horské přírody v čase přicházení zimy.
Opeřené jedinečnosti i rachot letících křídel.
Světlo odhalující nadrozměrnost tamních nocí.
Čekání na zázrak, který zas přišel.
Kousíček života znovu tak neskutečný.
Ornitologie v nejskvělejší póze.
Srdce odvážných blýskavek, co nejdou nahmatat.
Hlava třeštící z kolosální scény neodešlého.
Hledání magnetičnosti míst a její prolínání v čase.
Neschopnost pochytat chvíle, uvázat k zemi, kleknout k nim a zůstat, co tělo vydrží.
Pět šílených dní.
Avizoval jsem dříve, že z výpravy report bude silný a udělám to.
V kalamáři tolik, že se až bojím přetečení.
Zatím pár postřehů, které se v dílech objeví. Co vím už teď, nepůjde zapomenout, ani když se z nich vypíšu.
