Jen sotva si dovedeme představit, kolik pěvců směřujících do Afriky na zimu, je v čase podzimu v přímoří. Z celé horní Evropy, střední i z východu – až někam, kam mapa dosahuje jen hodně rozbalená.
Existuje řada studií, které sledují rozložení migrujícího ptactva dál potom po Africe. U slavíků obecných se ukazuje, že jejich zimoviště leží od západu kontinentu po střed a ještě malounko dál. Nad rovníkem pochopitelně. Ptáci jich dosahují před koncem roku, takže z toho vidíte, že v zastávkách utratí dost času. Vědci nedávno poznamenali k L.luscinia, že jeho cesta na samý jih kontinentu je vlastně součet několika zastávek. Jsou to nové věci a je to pravda. Bude to tak mít řada těch dálkových letců. Zastávky jsou důležité, takhle drobní ptáci by jinak způsobem „start – cíl“ oněch 5000 kilometrů (pro L.megarhynchos) neurazili.
Mnoho z podobných informací, volně pojatých obsahuje knížka Slavík z dubového lesa, tak kdo ji nemáte a zájem o téma trvá, k sehnání ještě jsou třeba u mne.
Řekl mi jeden můj známý ohlasem, že knížka není jenom pro děti, že je i pro dospělé. Že když se do věci pustí člověk, který téma takovou dobu sleduje, že to je výživné i pro ornitology. Rád jsem mu uvěřil a udělal mi radost. Mám i ohlasy jiné, třeba z Moravy. Až bych se málem pustil do „Dvojky“, ovšem kam to dotáhnout?
Žertuji, nic dalšího tohoto typu nechystám. Spíš ještě povím, jak si stojí dubový les po zničení slavičích hnízdišť.
Ale to někdy příště. Není to s ním už tak smutné, jak se jevilo po devastaci.
Nashledanou, vážení návštěvníci této slavičí stránky.
