Otisky času

1 komentář u textu s názvem Otisky času
Přijde-li člověk na hnízdiště chytat, může tam objevit mnohý otisk času. Tak, jak místem slavičí rok prochází.
Tady na obrázku je základ slavičího hnízda, vystavěný na zemi v lesíku.
Nápad to byl od samice kurážný, připsat si jej ovšem musí k stavbám nezrealizovaným.
Co se asi mohlo stát, že záměr v určité fázi zhasl?
I kdyby se bylina rozkošatila sebevíc, hnízdo by bylo vidět a to je pro slavíky velice nebezpečné. Zůstalo tedy pouze u dvou dnů námahy a následně změněného plánu.
Na lokalitě se však vyhnízdilo, bylo chyceno mládě pro okroužkování.
Jak se tak člověk věnuje zálibě, zjišťuje, že času by pro ni potřeboval víc a pokud možno ještě víc. Snáz by se doplňovaly mezery ve vzdělání, člověk by pobral víc. Co naplat. Mám ještě větší část školních prázdnin, abych zkušenosti navýšil.
A odjinud na závěr:
Vedlejším zjištěním při chytání slavíků je třeba to, že klíšťat příliš není. Slavíci je téměř nemají.
Druhou událostí hodnou vyslovení je to, že jsem slavičí knížku včera po koncertě předal konečně i Alfredu Strejčkovi. Tomu jsem ji dlužil a řekl, že z ní bude číst vnoučatům. A že se o ní cestou na koncert se Štěpánem Rakem bavili. Inu, vždyť jeli do hlavního města slavíků!

Jedna odpověď na “Otisky času”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.