Bylo to v roce 2007 povzbudivé.
Vzpomínám na to – hybridní slavík, třetí v pořadí, tento od Bakova nad Jizerou, byl tehdy genetickou analýzou konečně potvrzen jak hybrid! A bylo po pochybách.
Prvně v ornitologii a bylo to i opublikováno.
Když se mi tenkrát chytil do sítě a pochopil jsem, o koho jde, byl pořízen i vzorek z mláděte, jež jsem chytil do ruky u sítě po chvilce jako nelétající (den, dva, po opuštění hnízda).
Vzorek byl nedávno otestován a stanoven jednoznačně jako připadající jedinci ze „zpětného křížení„. To neznamená jiného než, že otcem byl ten slavík kříženec! A matkou byla s největší pravděpodobností samice slavíka obecného.
Když se teď tohle potvrdilo, máme unikátní důkaz zpětného křížení v České republice.
Věděl jsem, že k němu dochází, vždyť proč by se ten první hybrid tehdy od Kolomut po roce na místo vrátil. Samozřejmě, že hnízdit. I když tehdy jsem velikou příležitost vyrůst na tom probloumal. Mám to tak pořád a potřebuji „druhé podání“. Ale ono právě že často přichází. Štěstěna prostě chce, aby to tak bylo. A já ji za to děkuji a slibuji, že dál ji budu velebit a pokoušet.
Tento výsledek s prokázaným zpětným křížením a vzletným potomkem se zařadí mezi pět největších objevů mého výzkumu za 34 let. Ještě to nahlas nezaznělo, ale je fantastický!
Bylo to v časech, kdy „lepší“ foťáky tak nějak začínaly a i já jsem jej začal používat. Musím říct, že dnes, kdybych vyjel bez kroužků, nebude mi to vadit tolik, jako kdybych doma nechal přístroj. Tak se to všechno vyvinulo. No a tohoto slavíka jsem zachytil hned v začátcích mého dokumentačního focení.
Otec je bohužel zdokumentován jenom v křídle, mládě naštěstí celé. I číslo kroužku na noze jedné ze tří fotografií, jako důkaz nezvratný. I když důkazem jsou především poznámky v archívu.
A ještě úsměvnost na závěr:
Tuto fotku jsem často používal, třeba na poslední výstavě v Dolním Bousově.
Dávno jsem zapomněl na odebraný vzorek a onu naději na umocněný výsledek.
Tak vzácného slavíka a já ho beru za obyčejnost! Teď už tedy ne.
