Jako tento slavík z pod Bakova od Jizery. Ten stihne odletět určitě do konce měsíce.
V čase, kdy jim dorůstá nové peří, vypadají velmi nezvykle.
Ještě v 80. letech minulého století jsem neměl tušení o takovýchto stavech, pelichající slavíky nikdo chytat neuměl. Nebyli ani k nalezení v přírodě, existovalo několik mylných hypotéz.
Dnes využívám moderních způsobů a řadu jedinců se mi zdokumentovat opravdu daří. Největší posun v myšlení a taktice jsem udělal letos a výpravy na slavičí pelichaniště dostaly docela jiný rozměr.
Prohlídněte si fotku.
Takhle mistra pěvce v přírodě jen tak neuvidíte. Je ukrytý, tichý, nenápadný.
Však se taky hned po nezbytných měřeních a okroužkování vrátil k dosavadnímu stylu života. Křoví se za ním znovu tajemně „zavřelo“.
