Tak se to ještě v únoru stihlo, když je delší. Krajinu poprášil sníh a já fotím z okna.
To je obrázek, pokaždé trochu jiný a nádherný. Starý dožívající mlýn, který majitel nechá opravdu spadnout (nabídky odmítá), za ním se zvedá Hrádek. Zatím tady ještě nikoho nenapadlo vystavit se tam se svou sebestředností, vykolíkovat staveniště a vycenit se. I když…, takový plán už prý je, mám to v náznacích. Koho by to dneska překvapilo.
Hrádek má bez pár centimetrů 300 metrů a ten jeho svah je místy opravdu prudký. Klesá k západu. Nikdy jsem tam nebádal, co tam může kupříkladu kvést. Bude to ale zachovalé pro tu svoji nepřístupnost.
…
Únor odchází, březen už bude jarní. A já budu zas o rok starší.
