Nesimulovaná vedra

Žádné komentáře u textu s názvem Nesimulovaná vedra
Je těsně před půlkou srpna a vražedné sucho trvá.
Nevídaný pohled na křoví, připomínající krepové růže na střelnici. Listí z keřů výrazně opadalo, šustí to pod nimi jak koncem října, vodotečí voda neteče, bylinným patrem, pokud nezmizelo, je vidět naskrz. Touhle tropickou šíleností je zaděláno na zajímavý pokus v samém konci pobytu slavíků.
Teď třeba vycházet, smažit se tam a sledovat co se děje.
Tak jsem se smažil.
Naplánoval jsem velký okruh, začal u kostela v Sýčině, odkud mi zpravodaj na jaře ohlásil slavíky. Nic už tam není a prostředí je takové, jak jsem psal. Stavil jsem se tedy i u nádraží v Nepřevázce, ani tam nic nebylo. Pak před nájezdem na „desítku“ v lesíku – tam taky nic a tak jsem přejel do Kosmonos. Propátral jsem to celé (i kolem koupaliště, tajně) – i tam byla nula.
Měl jsem toho tak akorát, ale přesto jsem se zastavil ještě u Horních Stakor. Tam slavík většinou počká takhle dlouho. No a on tam byl!
A podle stavu pelichání ještě nějaký čas bude. Mám jednoho takhle v procesu zpožděného z roku 2010, to bylo dokonce z 16. 8., tedy ještě o dva dny později.
Tenhle dnešní byl ale opravdu výzvou k zamyšlení poctivějšímu.
Na lokalitách to vypadá hladově z horka, kopu motyčkou – ta odskakuje a práší, nic zpod ní neutíká. A pak se chytí slavík. Jak ti staří během výdeje energie sbírají hmyz, tenhle byl o bezinkách. Vzácný úkaz pro adultního jedince.
Důkaz (pod kleštěmi).
Ani bezinek moc není, zvadly, ale tady přeci jen nějaké dozrály. Jsou drobné ale na chuť skvělé. Sladké.
Co když ten slavík musel improvizovat. Vzpomněl jsem si na útrapy suchem před lety zjara v Africkém rohu. Krám snědený. U stolů, s kterými ptáci počítali, prázdno. Já vím, v Africe sucho vypadá přeci jen jinak, to bez diskuse. Ale tenhle slavík s „bezmasým“ jídelníčkem, to je zajímavé.
Nikdy jsem jejich hnízdiště neviděl takhle průhledná, zbědovaná. Se spižírnou tak vymetenou.
Dna potoků praskají, bouřka se za Jizerou zase jen zašklebila a vyplázla na nás pod Babou jazyk, krajina je leklá.
Ale jako experiment – dobrý!
Půjdu zítra jednoho ještě přichytit, jestli někde najdu a budu porovnávat. Ono by stačilo jít na ta hnízdiště „kopnout“.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.