Zahradní slavnost
Půjčil jsem si slova od pana prezidenta docela pro jiný účel, nezlobil by se. Vzal bych ho k hrstce příběhů těch našich několika metrů za kovárnou a vysvětlil mu důvod. Myslím, že by se usmál a řekl, že to tak lze, že to je pro něj srozumitelné. To by byla pocta pro zahradu! Nic by tady neukradl a taky by se nemotal.
Když procházím tím přírodě blízkým dílkem kněžmostské krajiny, našlapuji zlehka. A říkám si, co ještě by šlo trochu vrátit, přiblížit obrázku, kdy jsme sem v půlce 80. let přišli. Do luk mlýnské zahrady. Co tohle bylo za kout?! Však jsem povodí Klenice za to Kněžmostky vyměnil právě kvůli přírodě. Jistě, mnozí z vás, kdybyste se dneska stavili, řeknete – co blázní, to neviděl, kde bydlíme my? Pro mne je ale tenhle svět můj, s nabídkou na okraji jeho možností.
Ve pár vstupech o tom napíšu.
