A je to! Rok je zase pryč.
Na jedno jsem nepřišel. Čím to, že odchyty potřebných se nedají zopakovat? Na to prostě nestačím. To musím zas přesunout do dluhů. Podaří se mi to v třiatřicáté sezóně?
Dostanu příležitost?
Potřeboval jsem kdysi na Studénce (pozor, okr. MB) znovu chytit slavíka, postiženého motolicí.
Strávil jsem tam na pokyn veterinářů zbytek týdne – a nic. Aspoň jsem vychytal všechny ptáky včetně žluvy a zjistil je negativními. To byl taky úkol. Ale slavík nikde.
Potřeboval jsem chytit křížence u Bakova znovu, abychom věděli ještě víc a sám, ani pak před kolegy, nikdy jsem ho už nechytil. A vím, že přinejmenším několik dalších dnů tam zpíval na dobře chytatelném místě. V malém remízku.
Potřeboval jsem chytit slavíka tmavého v Orlickém Záhoří poté, co ho tam kolegové okroužkovali pelichajícího a vzápětí ještě jednou (CES) odchytili. Neviděl jsem to cestou pod horami složitě a na místě taky ne.
Výsledek? Ještě jsem se tam pro domnělou předešlou chybu po týdnu vrátil.
A další výsledek? Nula.
Potřeboval jsem chytit bousovského tmavého slavíka, v místě též pelichajícího. Ve dvou směšných bochníčcích vrby s vysečenou loukou kolem. Chytit jej podruhé (opakovaně) pro dokumentaci raritního průběhu pelichání druhu.
Nechytil, neviděl, nezjistil jsem nic v dalších čtyřech pokusech.
Potřeboval jsem ověřit kontrolním odchytem pod Babou opožděné dokončující pelichání…
Nechám toho. Pětkrát a dost.
Co se tam děje? Ptáci se poučí. Ano, myslím si, že tam všichni byli dál přítomni. Že si mne prostě jen ohlídali – a co je neuvěřitelné – i na malém prostoru. A kdyby tomu tak v přírodě nebylo, už by všichni byli po smrti. Třeba sežráni. Rychle se prostě učí.
Zajímavá studie byla odprezentována na setkání kroužkovatelů, týkala se lindušek.
I já bych mohl využít nějaké nápovědy z tisíců hodin s kleštěmi. Anebo odhlédnout do zahraničí, i tam nebylo jinak.
Jsou to ty úkoly, kdy jsem neobstál, takové v hlavě zůstanou. Desítky hodin, snad pracovních směn jsem na dokončení vynaložil! Neobstál jsem.
Potřeboval bych, vrátit se do křoví jen se zápisníkem, jako tenkrát a něco se o nich doučit. Zvlášť o těch tmavých. Dívat se po internetu na úryvky nestačí.
Až budu stár.
Zdravím Tě Pavle. Mám ty samé zkušenosti s tím, že pelichající slavíci chodí po zemi a neberou ani moučného červa ve sklopce , i když prostředí je na troud suchý větrolam.
Buď zdráv, Víťo.