Slavík z nadjezdu

Žádné komentáře u textu s názvem Slavík z nadjezdu
Hodně let si říkám, že se u toho nadjezdu zastavím, dokázal jsem to až dnes.
A současně jej potvrdil jako poslední „slavičí“ ve směru od Mladé Boleslavi k Turnovu. Musel jsem se z „erdesítky“ ale vydat až do Mnichova Hradiště a odtud pak zpět k Přestavlkům (samota).
Nevjel jsem ještě ani na most a slavíka jsem otevřenými okny slyšel. Bylo to překvapivé, už se totiž neozývají. Na jeho naříkavý hlas odpovědělo mládě kdesi v příkopu, zjara jistě zavodněném. Vystoupil jsem z auta, vypráskal z kopřiv zdivočelou kočku až za most a porozhlédl se v místě po vhodném plácku. Prostředí neznám, hnízdištěm asi je, i když ptáci mohli odněkud z okolí klidně přicestovat. Šlo o samce, v odezvě totiž škobrtavě zazpíval.
A pak se mi chytil v pelichacím prostředí slavík s takovýmhle ošacením. A pár křížků mu bude! A taky je zajímavě zachovalá předposlední z řady a z těchto poslední zbývající (5.) loketní letka. Docela síla. Vůbec šlo o zajímavého jedince, mohutného, na vysokých nohách.
A víc už nepřišlo nic. Ptačí hlasy dávno utichly, řvala o kus dál jen dovolenková silnice. Stejně nevěřím, že tady v těch prostředích ptáci vedou nějak dlouhý život. Je to dost „o hubu“.
Co se mohlo stát, proč je příběh tak nesrozumitelný?
Slavík v takovémto stavu podle mne není schopen doprovázet mládě. O nějaké pozdní hnízdění ale jít muselo, už kvůli ještě žadonivému hlasu mláděte.
Vysvětlení bych měl jediné, dost „na vodě“. Mohlo se stát, že nějaký jiný slavík se tady potuloval s menším mládětem a ten co se mi chytil, nebyl autorem hlasů, co mne zastavily. Znám totiž případy, kdy rodiče odsunuli pelichání pro výrazně zpožděné hnízdění. A taky vím, že při provázení mladých jsou ptáci chviličku tu a hned zas jinde. Jak si zrovna potomek s nekontrolovatelnými křídly vymyslí.
Jsou přeci jen příběhy, které se nedaří rozplést. Tento k nim patří.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *