Další z přelomů

Žádné komentáře u textu s názvem Další z přelomů
Slavičí rok přináší opět změnu. Tentokrát bychom měli zpozornět my, kdo slavíky kroužkujeme – pozor na křídla!
…Od začátku poslední dekády července už nemusí být chycený slavík s kompletním šatem vždy mladý! Může jít o starého v čase odletu či o podobného na tahu. Předpoklad mizivý, ale možnost tu je.
…Od začátku poslední dekády července už může být tohoroční slavík přepelichaný do šatu dospělých a my se s takovým můžeme při odchytech setkat.
Co bychom měli hlídat, nechceme-li při určení stáří udělat chybu.
Mladý slavík má v křídle předěl pelichání v podobě dvou sousedících generací velkých krovek. Zejména u slavíka tmavého však nejsou skvrny ve špicích nevyměněných per příliš patrny, rozdíl v odstínu hnědé – co si budeme povídat – kdo ho vidí? Skvrnky mají vůbec smůlu, že se rozpíjejí na krovkách právě směrem k prostředku řady v křídle a vlastně ty na juvenilním peří výrazné nám zmizí částečnou výměnou. Hustota praporů je též relativní a k tomu příliš neplatí, že na předělu najdeme nová pírka delší.
Pomůže tak ještě i v začátku září stupeň pneumatizace.
Starý slavík má krovky jednu jako druhou a široké. Pozor, hnědavý lem krycích ramenních per není znakem mláďat! Znakem pro ně je spíše skvrnka ve špici druhé či třetí „tercie“. Vídíme-li ji tam.
U starého slavíka prohlédneme křídlo od spodu (na rubu) a rozfoukneme kořeny letek, není-li někde ještě zbytek toulce či pero ještě neroste. V úvahu u slavíka obecného přicházejí letky – první a druhá ruční, pátá (vzácněji šestá) loketní. Tam můžeme najít důvod, proč pták ještě neodletěl. A prohlížet nutno křídla obě!
Unikátní je u SO uzavírání pelichání 5. loketní letkou! Vezmu-li dvě stovky protokolů o pelichání druhu z archivu, bude takových více jak tři čtvrtiny.
Poznámka: obrázek není aktuální, použit je letitý.
A ještě něco navíc přímo z terénu. Slavík i v samém konci procesu pelichání má v peří nápadné úlomky „voskových“ toulců, což se jeví jako „lupy“. Dobrá stopa.
Pro slavíka obecného neplatí co na ostrově Hiddensee u slavíka tmavého. Tady u nás adultní ptáci, hned jak peří doroste, odlétají. Neodlétají však, aniž by křídla nebyla plně vyvinuta. A neplatí u nich co v Německu, že po přepelichání se „rádi“ ozývají. Zůstávají tvrdě teritoriální, nesnášenliví. Nekomunikativní.
Věk lze posuzovat i podle rýdovacích per.
Pozor, slavíci tmaví však nemají prapory výrazně úzké ani u prvního velkého peří! Skvrny ve špici jsou u nich často nevýrazné – spíš než vybledlé – bělavé.
Pozor, šupinatost kůže břicha není znakem ani pro jednu kategorii!
Hladové pruhy v peří nemusí vždy, v řadě srovnané, vypovídat o růstu ocasních per mláďat. Adulti využívají z tří scénářů výměny i ten „spontánní“, kdy pera rostou též souměrně.
Zbývá popřát vám u sítí – na ornitologických táborech či jiných punktech – hodně štěstí na slavíky. První se ve vašich časně ranních kontrolách objeví už za pár dnů. Zdržte jej pro sebe o minutu déle, prohlédněte a zdokumentujte. Ti s trusem od bezinek budou s vysokou pravděpodobností letos narození. Pomocné kritérium, o něm nemluvte, ať se nám nesmějí.
A ještě jedna věc
Když už jsem zmínil tábory pro mladé zájemce. Není lepší příležitosti. Zažil jsem nádherné – co pomocník.
Všem mladým účastníkům chci věřit zájem a organizátorům hlasitě děkuji. Za naši ornitologii.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *