Nového nic – tak tedy jen krátce.
Ať jsme se snažili sebevíc, nic překvapivého se v příletovém kalendáři už letos nestane. Je sedmého dubna a to je čas, kdy z některého místa v republice už může hlášení zástihu přijít.
Poctivě jsme chodili, bylo nás dost, nikdo slavíka nezaznamenal. Ten výsledek je cenný. Ukazuje na zatím pevný řád v příletu podobných migrantů. Dřív jak konec první dekády apríla se čekat nedá, ať si u nás jaro dělá co chce. Teď, objeví-li se záznam na webu ČSO či mi to přátelé pošlou z terénu přímo, už to nepřekvapí.
Kalendáře na poličkách jsme totiž rozlistovali do míst, z kterých slavíky známe. Přiletí vůbec podle nich? Kruci, snad ano.
Když jsem u těch mých zpravodajů a přátel, jeden z nich mi poslal krásné obrázky z výpravy do Izraele, kde před nedávnem (28. 3.) táhnoucí slavíky v Negevské poušti odezvou na přehrávku potvrdili. Není to skvělé? Je to skvělé. Já gratuluji, a děkuji Jirkovi za možnost informaci mít. Z Maďarska jsou už záznamy pár dnů, ptačí pospolitost tuzemských hnízdišť se už také dolaďuje. Je to ve vzduchu, do slova a do písmene.
Právě pročítám chystanou studii týmu ornitologů (napříč Evropou) o vztahu druhu k vývoji prostředí hnízdišť, za naši zem jsem poskytl biometrické údaje stovek měřených slavíků. A tak si říkám, letošní vývoj hnízdišť je i v tomto ohledu tedy zajímavou událostí.
Tak krásný pondělní den všem, kdo v dobrém přicházíte.
Z odkvétajícího Kněžmostu vinšuje Pavel Kverek
