Vítejte.
Bude třeba se vypořádat s řadou proběhlých změn, některé se promítly/nou i na slavičí blog.
Určitě ale bude žít dál.
Co se děje kolem?
K posouzení jsem dostal slavičí nahrávky z Polabí.
Dnes už není problém, zaznamenat zpěv na místě a to docela v dobré kvalitě. I dodaný materiál byl srozumitelný, představil zpěvy obecného slavíka v pozdním čase, kdy už ptačí repertoár slábne, pěvec se nesnaží, nepotřebuje. Takové projevy mohou posluchače snadno přivést k podezření, že objekt není druhově v pořádku. A někdy být nemusí, byť to nebyl případ z Nymburska.
Dostala se ke mně již řada záznamů, které byly pořízeny po půli (lépe na konci) června a tam jsem litoval, že slavík dozpíval a mohl si jen tak zmizet. Že jej nikdo v ruce neprohlédl. Jako tehdy u silničního tahu poblíž HK.
Ono se totiž ukazuje, že hybridní samci vedou po českých luzích, ale především hájích, během slavičího roku velmi zajímavý život. A jejich přítomnost v prostředích slavíka obecného se začíná projevovat často až se zpožděním. Pokud vůbec.
K posouzení se nabízí třeba čas příletu těchto „zmatenců“. Dodržují cestovní mapu slavíka tmavého či obecného? Možná, jak kteří. Byla-li matkou křížence samice ST, musí mít nutně s převládajícími znaky po ní i druhové nároky? A třeba i scénář pelichání? Od něhož se odvíjí třeba načasování odletu?
Závěr z napsaného může být takový, že se vyplatí upínat zájem k červnovým zpěvákům i s tím, že nejčastěji půjde o podobné zjištění, jak zmíněno v horním odstavci. A abychom měli hledání složitější, třeba mít na paměti, že i nahodile se vyskytující samci slavíků tmavých v našich podmínkách, zpívají nejčastěji druhově neúplně – to zjara, a jak pobytem v místě prodlévají, barví se jejich zpěv po hostitelském druhu, tedy SO. Podle studií k tomu „slevování“ mají blíže právě ST, než naopak. A aby věc byla složitá přesně jak v přírodě je, ještě třeba myslet na skutečnost, že ST jsou u nás v naprosté převaze kategorie 2K, bez hnízdní zkušenosti. Tedy očekávatelně zpěváci bídní. A konečně – právě ve vztahu k jejich mládí a absenci zkušeností s hnízděním, znám dva případy, kdy místní úspěšný (víceletý) SO navzdory menší postavě potlačil význam ST na lokalitě tak, že ten byl v místě spíše jen v roli „pozorovatele“. Samozřejmě, že názor není podepřen genetickým otestováním potomků, nutno tedy přidat „?“.
A k dalším událostem
Lidem chybí ptáci na krmítkách a podle Lidových novin (jejich dotazu) i havrani v Praze.
Keře kvetou, teplotní rekordy padají – hned ale znovu uklidňuji: slavíci v zimovištích o tom nevědí! Jestli přiletí dříve, a jestli přiletují dříve? Nic překotného se v Kalendáři příletů zatím neděje. Napsal bych vám to.
