Přepeře u Dolního Bousova.
K radosti místních se jednoho jara při drobném rybníčku objevil slavík. A vydržel. A hnízdil. A dokonce vyhnízdil.
Přiletěl i rok další. K radosti místních. Hnízdil a nevyhnízdil. Kočky si hnízdo vyhlédly.
I přiletěl jara dalšího. Nezdálo se mu to a přesídlil na sousední lokalitu k myslivně. Nevím, co tam se událo, ale když jsem prováděl kontrolní odchyty, byli slavíci vzájemně vyměněni.
I zahnízdil přisídlený u rybníčku, co z něj teče potok Pteč a nevyhnízdil. Příčinou byl plzák španělský. Neumožnil samičce inkubovat snůšku, peří na břiše se slepilo v krunýř a vajíčka jí vystydla. Dal jsem ji dohromady v květnu specielním oplachem, už ale nehnízdila. A zpěvák to taky vzdal.
Další rok už nikdo k rybníčku nepřiletěl a místo je pusté dodnes. Hnízdiště u myslivny žije, tam se ptáci vrací. A to je pro Přepeře dobře. Jinak by byly bez slavíků.
Věnování se slavíkům mne přivedlo k obavám. O jejich křoví, o ně samotné. Není to ale skličující, protože místa jiná – ta obsazená, jsou milou záplatou. A navíc – vzpomínky, to je další nehmotný zisk z setkávání.
Proč některá místa slavíky netáhnou pevně. Nejsou tak dobrá? Myslím si, že staří se prostě od jihu už pak k rybníčku nevrátili a pokračovatelé v mladých nemohli mít. Vysoký stav predace v místě, je rovněž zátěží.
Naštěstí v oblasti dorůstají protierozní linie u Dobšína a slavíci o ně začínají jevit zájem, alespoň pro pelichání. Byl tam chycen přesídlený z Kněžmostska právě pro ten účel.
