Průběžná nacházení

Žádné komentáře u textu s názvem Průběžná nacházení
Oblíbil jsem si ten kout velmi rychle.
Jistěže kvůli vzácnému slavíkovi, kterého jsem tam vypátral, ale ono teprve pak se člověk na prostředí víc zaměří. A vidí věci, v čase projíždění kolem, netušené.
Nádherné topoly, vyschlou rýhu potoka vprostřed, co vzpomíná na vodu z sněhů a pár slavíků, hned v kraji u cesty. Ti tam tenkrát nebyli, nebo jsem byl zbrklý v odcházení. Jednou jsem místo totiž testoval neúspěšně. Pak jsem tam nechodil, nezbýval čas.
Až letos, kdy jsem slavičí zpěv slyšel až k chatkám na Ostrov za příznivého větru přes pole. Nevím, který z nich to zpíval, ale těšil jsem se hodně, až tam obloukem dorazím. Bývám totiž šťastný, když si můžu zapsat nové hnízdiště. Spíše to bývá naopak. Že tam na mne paní Štěstěna nachystá takové překvápko, to jsem nečekal.
Včera jsem tam zmokl, ale i ten déšť s kousky ledu, mi nevadil. Mohl jsem doběhnout na hlavní cestu do auta, skryl jsem se však za kmen topoliska a nijak tam nestrádal. Kdo to tak po Evropě z kolegů má? Kratičká duha nad řekou – jen tak, aby snad nepřezářila efekty jiné. Tu svěží zeleň mladého listí i „lodní“ vrzání zpřelámaných větví právě tím funkčního větrolamu. Ale pozor! Hlavně tóny slavičího křížence, nezasvěcenému splývající v opožděný zpěv jakéhosi běžného slavíka bakovské krajiny. Tóny, bavící tím, jak jsou v sledu nečekané. Jak překotné až zmatené. Jak slavík neví čím začít a jak potom nekontrolovaně vedenou strofu ukončit. Dvojí krev hmoždí ten ptačí projev! Jistěže převládá slavík obecný, jak bývá po Česku zvykem, ale někdy pěvec nasadí tvrdě – konkrétně tento však s odvahou nevydrží. Je nejméně tříletý, musel už někde fungovat. Možná i tady, kdo ví.
Právě hybridi by mohli dostat geolokátory, museli bychom však mít naději, že se s nimi ještě setkáme. To by byl průlom, mít takovou cestu v zápisu! Vrchol snažení.
Je v tom hájku v páru? Spíš ne. Už by jinak s koncerty končil. Možná i zmizí, nebyl by prvním takovým.
To všechno se dozvíme. Jak jsem dřív místo míjel, teď jej upřednostním. Budu se tam chodit doučovat a tužit hrdost na rozdávačný pruh země mezi Humprechtem a Jizerou.

Objev
Ani nezakládám na blog nový článek, protože toho sem vlastně ani moc napsat nechci. Nemohu.
Objeví se to až v práci pro „Sylvii“, věnované křížencům a jejich oběma druhově rozdílným slavičím rodičům.
Ten objev je pár minut starý, pomohl mi domácí archív a inspirace z mailové diskuse s kolegou.
Týká se rozlišovacího znaku pro hybridní jedince, který je prokazatelný a vskutku jiný, než má slavík obecný a slavík tmavý. Jak to, že jsem si toho nevšiml dříve? Uznávám, že těžko jej může najít někdo, kdo nemá fotky k porovnání, kdo nemá možnost překlikávat z jedné na druhou a desetkrát ověřovat. Podle tohoto žhavého nálezu mohu dopředu prohlásit (výsledky ještě nejsou), že pelichajícím „slavíkem tmavým“ od Matic v loňském létě je opravdu slavík tmavý (jak objevné(?!), ale já jsem v posledním čase opravdu stále více pochyboval a myslel si na křížence). Je to slavík tmavý – samice (zřejmě nehnízdící ikdyž nažina pro ono nešťastné pelichání už mohla zpětně zarůstat). Dále mohu prohlásit, že nedávným „křížencem“ je opravdu kříženec. Jestli ne, vrátím výuční list a odejdu od toho.
Ještě tak chytit alespoň jednoho slavíka tmavého a pořádně nafotit (mnoho jich nemám). Ale letos je to s nimi pěkná bída, nebyli a nejsou. Co naplat, stopu mám a sázím vše!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *