Od řeky přicházel déšť

Žádné komentáře u textu s názvem Od řeky přicházel déšť
(Posledního dubna 2013)
Musel jsem ven, pro neopakovatelnost těch chvil. Děti se po ulicích chystají v čarodějnických přizdobeních k večerním ohňům. Slavíci se chystají na stejné setmění, pro ně noc přinese máj.
Spěchal jsem do města k řece. Tuhle chvíli musím znovu chytit. U hospody chlapi pijí z okenního parapetu a jsou zase sví. Přejíždím kamenný most, řeka je zase už líná, odcházející. Jedu o kus dál a už vidím obrovskou magnólii u zahradní vily, míjím závoru a už můžu „zahrát“. Paní od domu ke mě míří, představuji se, neznámý v konci té cesty a odpovídám, že psa jsem nikde neviděl. Prchl prý před chvílí a ona má strach. Přeji si, aby se objevil, aby náš večer nehlodal kaz.
Přehrávač zapěl v klínu poctivě vystříhané cesty a v odpovědi se dočkal ptačího zahvízdnutí. Místo je obsazeno, ikdyž mistr nezpívá. Někteří v tuto dobu leniví.
Vypínám patnáctimetrovou úplně novou síť bohatého provedení s doladěnými poutky a pokračuji v produkci. Slavík přiskákal zprava po mrtvolách jabloní, poválených v podrostu. Vyznal se. Rýdovákem kmitl k obloze, že vypadal jak pěvec ryšavý. Až mne to pobavilo. Obloukem obklíčil zdroj a konečně zapěl na hraně úvozu z polovysoké hromady roští. Poté jsem jej už měřil, vážil a kroužkoval. Byl loňský, kupodivu. Kolem procházel pán domu, tak jsem je seznámil. Slýchá jej prý z okna. A teď prvně vidí.
Od řeky přicházel déšť, od sběrného dvora provinilý vlčák. Byl to laskavý déšť, potřebně plodný. A moc hodný pes. Přišel. Kapky šustily v kabátku dubu, co slavíkům přidá na hnízdo, tráva se olizovala a dvojice v rozloučení mířila k vrátkům.
Sešlo se to dnes nádherně! Sedám do auta, dopisuji z křídel přečtené a otáčím k městu. V zavíraném okénku spolujezdce jsem přiskřípl svobodný ptačí tlukot odkudsi z roští a v zahradě uviděl květy stromu. Tleskaly ve stoje! A zítra sem dorazí máj. S ním pozdní večer… .lásky čas. Jak se jen ksakru nevracet?!
Řeka je svátečně v bílém z opadaných slivoní. Nezkazila tu chvíli a vlní se k Boleslavi. A vím, že už nepřestane. Odplouvá. Opouští krajinu, do které přicházel déšť…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

css.php