Výzkum bylo třeba přesměrovat, vznikla potřeba sledovat jednu kompletní slavičí rodinu. Trávím tedy čas na zachráněném hnízdišti u železniční vlečky a zajišťuji studijní materiál. Sedám na kmeni olše, dříve již pokácené, překážející opravě mostu. Vysušené listí voní, slavíci nedaleko pod mostem si zvykli a já kmitám tužkou po papíře. Z hnízda jsem odebral nevylíhlá vejce na analýzu, obě mláďata jsou označena kroužky, stav zdokumentován.
Velmi zajímavou otázkou je, proč byla snůška jen čtyřkusová a líhnutí 50%tní. Samici jsem už chytil, okroužkoval a vyšetřil, samec bude retrap z let minulých. Počkám na něj za tratí, létá tam sbírat. Jeho jsem tedy ještě nezkoumal, ale samice žádný problém nemá. Jde o drobnějšího slavíka obecného, snad tříletého.
Průběh hnízdění už od samotného snášení mohl být poznamenán úvodními pracemi v blízkém okolí, kdy větve byly zčásti odházeny do těsného sousedství hnízda. Jedno z nevylíhlých vajec bylo zřejmě rodičem později naklováno a je čisté, neoplozené. V druhém zárodek je, ale mohla být přerušena inkubace. Zbylá mláďata rostou, je jim osm dnů. Kopřivy jsou však značně polehlé od poházených větví, ikdyž jsem mnohé porovnal, mám strach hlavně z koček. Včera večer, aniž by ji ptáci zaregistrovali, stála najednou přes potok kousek od hnízda kočka – černá, jak tma. Zaplašil jsem ji. Doufám.
Sledování hnízdiště formou občasných návštěv přináší cenné zkušenosti. Teď si myslím, že půjde do tuhého, jakmile se mladí začnou ozývat. Ptáci, hnízdící na zemi, to vůbec nemají lehké.
Po vyhnízdění, společně s pokračováním oprav mostu, bude hnízdo proměřeno a zakresleno v terénu. Jsou to tradičně nervy, ale snad vše dobře dopadne.
Případ je zároveň dokladem vysoké přizpůsobivosti slavíků, vždyť tady vzniklo docela jiné prostředí! Ptáci byli omezeni v čase snášení vajec – ne péče o mladé, kde lze již očekávat obecně pevnější vztah.
