Slavičí sousedé II

2 komentáře u textu s názvem Slavičí sousedé II
Včera jsem výjimečně místo převládajícího sklopkaření „šel do sítí“. „Je to o tom“, že jsem chtěl u jezu naposledy prověřit přítomnost starého slavíka, než začne pelichat. Pak už ho vůbec nikdo nechytí. Nechytil jsem ho však ani včera. Hnízdění tam žádné asi neprobíhá. Měl jsem pocit, že jsem tam s tím úmyslem definitivně „jakoby“ vyhořel.
Vytahal a rozvěsil jsem staré anglické sítě. Místo znají z mládí kdy neměly šedin, kdy bývaly černé. A vůkol socialismus.
Kde jsem včera našel místo na té vykácené planině, tam jsem nějakou pověsil. Vypadalo to, jak na Kurské kose mezi rybáři. Sklopky jsem vzal jen tři na druhý konec hráze ke kačenárně. Tam taky jeden slavík prozpěvoval, kroužek má asi z jara – jen jsem chtěl znát, jestli se tam hnízdilo. Asi též ne. Do sklopky skočila jen samička brhlíka.
Ta je prvním druhem z dvou dnešních slavičích sousedů.
Brhlík se občas do pastičky chytne. Je vidět, že kouká i na zem. Škoda, že se nechytil sameček, bývá kontrastnější, kaštanovější po bocích, s výraznější páskou přes oko.
Nabídnu i druhého souseda – to už je sameček a uvidíte maximum, co takovému příroda dopřála! Druh figuruje vlastně i v příběhu o slavíkovi – když byli kdysi ptáčci barvami Bohem malováni. Vím, že do odborného výzkumu, podporovaného dokonce genetickým testováním, jen sotva toto pojetí nahlížení naroubuji, ale příběh je to milý. Žluva, o které je řeč, přišla v tom příběhu na řadu málem na konci, kdy barev už nezbývalo. Dostala to, co vidíte. No a slavík – ten dopadl, jak dopadl! Vylili na něj kalnou vodu z štětců, aby „bolestným“ se mu poté mohl stát přidělený hlas.
Tak takhle vypadá žluva, jež si musí vystačit jen s několika barvami.
Žluvy hajní si v potravě přilepší ovocem. Tato je pátou chycenou v rámci mého kroužkování. Jde vždy o náhodu, jsou to ptáci stromových korun a sítě jsou na ně zpravidla nízko.
Tady zrály první droboučké třešně ptačí na rozvaleném stromě, který dřevorubci velkoryse u Klenice ponechali. Bude tam nad šumícím splavem takovým králem máje! A pro žluvy odnaproti „výzvou“.
Musím uznat, že tento sameček je nad všechny předešlé žluvy dohromady! Samečci byli mladí a samičky taky zelené. Takže opravdová paráda přišla až dnes (tedy včera).
U této exotické skupiny je zajímavý široký, mírně ohnutý a při focení věčně pootevřený zobák. Ptáci jim chytají velký hmyz (např. čmeláky) a trhají ovoce.
Večer, když jsem balil náčiní, už zase starý žluva volal z koruny toho dubu nad silnicí.
Uvědomíme-li si, jak i naše ornitofauna je vyvedena k užasnutí, přimkneme se v nabyté hrdosti k české přírodě ještě o něco víc!
A ornitologický postřeh na závěr pro toho, kdo by chtěl diskutovat
Kdysi na Studénce a před pár lety u Čížovek, jsem si u dvouletého samce povšiml nažiny na břiše. Říkal jsem si – odlišení dvouletých MM od adultních FF je i podle odborníků dodnes obtížné, nebudu to řešit, třeba se mýlím. Tento starý samec měl břicho podobně lysé jako MM předešlí! Asi jim částečné sezení na snůšce přeci jen přináleží.
Kdo se někdy zajímal o pelichání žluv, musí uznat, že to je „super“ téma! – „Přesně tak“. Lituji, že jsem ji nevyfotil po křídle, ale i z toho, co v archívu mám, je dobře vidět velmi zachovalá RP a jednotně černý tón LL (stejná generace per).
Švýcaři pár žluv na obou přeletech přes kopce chytit dovedou a problematika pelichání je v jejich pracech zpracována kvalitně. Jen si vždycky vyčítám, že jsem neměl k podobným setkáním téma nastudováno předem. Teď vím, že bych ji prohlédl a zdokumentoval určitě lépe. Změřil jsem alespoň křídlo (155mm), tuk byl nula. Logické.

2 odpovědi na “Slavičí sousedé II”

  1. Zdravím. A já jsem rád, že na slavičí web chodíte. Jeho slabostí může snad být velmi úzké zaměření, i proto se snažím o občasná rozkošatění, třeba právě formou "slavičích sousedů". Ona vymezenost tématu si na druhou stranu může dovolit být ve vztahu k slavíkům opravdu věrným "nohsledem". A vložím-li téma odbornější, hned už myslím též na texty volnější. Kam spadáte vy, Ondro, netuším, přeji dále dobré čtení vám, i všem ostatním. A pokud by blog cokoliv vynechal či nečeho nedosáhl, ptejte se. I od toho je zřízen. Zdraví, nad blížícím se létem zamýšlející, Pavel Kverek z Kněžmostu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *