O to jim jde!

Žádné komentáře u textu s názvem O to jim jde!
Dnes jsem nikam zatím nevyrazil, musel jsem řečnit u památníku obětí války. Ale vrátím se na chvíli do 6. května, kdy jsem vyrazil do Března. Sedm okroužkovaných slavíků, žádný retrap. A pak mne vypráskal déšť. Ale co jsem uvidět a ověřit chtěl, to jsem stihl. Slavičí samičky jsou „v tom“! Jednu vám tady ukážu.
Proto sem letěly! Je to tam za Březnem skvostné, rybník Písečný – to je paráda. Takhle by měly rybníky vypadat. Kvetou na vodě kytky, v nich skřehotají skokani, křičí potápky, čepýří se labutě, z vrby pískají moudivláčci, z rákosinky největší rákosník a šmíruje ho kukačka.
Sotva jsem natáhl síť, vrazil do ní pár dlasků. Samečka vám ukážu, bude i v MB novinách po „patnáctým“.
Teď je všude slavíků habaděj. Nerad bych se unáhlil, tato doba je ještě ve znamení průtahu, ale myslím, že jich ještě snad přibývá. Dost je starších ptáků, tak se zdá, že jim to v Africe ještě vychází.
Už jsem psal o hledání hlavního znaku pro odlišení dvouletých jarních slavíků. Ověřil jsem ho na slušným vzorku, vypadá dobře. Po sezóně se tady objeví. Zatím vůbec nejsou klíšťata, to se to slavíkům v hrabance tančí, když je ta svoloč netrápí. Je to zajímavé, jestli jim naložily ty holomrazy, nevím. Na VPZ jsem vyslechl zajímavou informaci, že za dávných časů, kdy se vše sekalo a vypalovalo, klíšťat tolik nebylo. Nevím. Ale vidíte, jak zajímavé diskuse s návštěvníky vedu. Jsem rád, že na ten jediný náš ptačí svátek v roce chodí. Někteří by chtěli „po anglicku“ od rozednění, řešili jsme to s Tomem a bude kompromis. Už si tedy milí poznamenejte, že první květnovou sobotu v roce „13“ na třináctou vycházku vyrazíme od šesti!!! Každý snad vstane a uslyšíme víc.
Ještě k slavíkům…
Jedu do Bousova, tam by mohl být tmavý slavík. Nebylo by to prvně. Datum je na to velmi příhodné.
A jednu smutnou věc: Jezděte v místech, kde se keře přes silnici potkávají, opatrně. Už mám jednoho „ryšavce“ v mrazáku a poptávám, kdo by ho vycpal. Kdyby někdo věděl, ozvěte se. Našel jsem ho u Hradiště, oči měl už propadlé, byl tam nejvíc den. Zapařený ale není, vycpat by šel. Sami jsme posledně málem v Bousově jednoho trefili. Nejel jsem nejpomaleji, ale ne rychle. Tak osmdesát. Bylo to „o fous“. Teď to je nejhorší, vyhánějí se samečkové, jsou třeba i v trojici jak smyslů zbavení. No a ti úspěšní zas provázejí své milé mezi snášením a jistí je ze zálohy. Samičky vůbec létají sakra nízko. Že už ani „okrskovky“ nejsou to co bývaly, zřejmě neřeší.
A jednu veselou: Takhle to vypadá v Kněžmostě. První bouřky si tady vždycky „vylámou zuby“, musí nejdřív vychladnout Hrádek.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.