VPZ je minulostí. Jak jsem zjistil, z účastníků přichází na blog mnozí.
Padl rekord v návštěvnosti a vyšlo počasí. Nepršelo ani tentokrát! Děkuji Pavlu Š. za to, že reportáž pověsil na „magistrátní“ boleslavský web. Kroužkovali jsme i slavíka (tradičně), poslouchali pozdněranní zpěvy a místo ledňáčků našli břehule! Tak to je tedy hodně nečekané. Já všude chválím polskou divokou Prosnu a břehule v přirozeném prostředí hnízdí za humny. Existuje teď šance prostředí zaopatřit proti ukamenování správcem.
Přišlo dost dětí, reklamní bundu společnosti Meopta (s logem i ČSO) vyhrál účastník, který nejdřív vykřikl jméno naší nejmenší „vlaštovky“. Bylo to aktuelní. Břehulí se nad tím zákoutím honilo ve vzduchu za rojícím se hmyzem málem dvacet! Ona se ta kolonie ještě rozšíří, jak břehule znám. Je to síla!
Na svahu kvetly kokoříky vonné, tak jsem je do představování říční nivy přibral.
Vznikl jistý problém během dopoledne se zmizelou tornou, do večera jsme jej však vyřešili. Takže už můžeme děkovat:
Počasí, dětem co přišly, řece (táhnoucí uplynulé lijáky z hor), krajině Bakovska a její ornitofauně, 72 milým účastníkům, Tomovi a Kryštofovi za kroužkování a Rudovi J. za pomoc po akci. Chatařům „od modré pumpy“ za pozvání na kafe, žluvám (že stačily přiletět), strakapoudu jižnímu, kterého jsem tam viděl večer při posledním „načítání“ prostředí a ještě jednou všem přátelům sešlým. A přijďte za rok!
