Je po sezóně a já se pomalu nořím do desek a šuplíků. Podezírám fotografie a hledám souvislosti. Vím, že tam budou skvosty, které má po Evropě jen málo slavičích specialistů. O jeden jsem zavadil včera, když jsem si chystal prezentaci na klatovskou konferenci. Rozkliknul jsem křídlo z roku „10“ a už běžel k zápisníkům. Jak mi tohle mohlo uniknout!? Budu-li pracovat s přívlastky – nejvzácnější slavík je jasný, je to ona hybridní samice z periferie. Ovšem nejzajímavější slavík bude ten, jehož křídlo tady předvedu nyní. Kdo slavíkům rozumíte, už teď musíte zpanikařit nad tím úkazem (křídla byla samozřejmě souměrná).
No, jak to nazvat – třeba: „nejkulatější křídlo výzkumu“. Vzpomínám si na tu situaci dobře a lhal bych, kdybych tvrdil, že mne slavík tehdy nezaujal. Ale pak jsem to nějak shodil ze stolu a teď vím, že tohoto ptáka jsem jen tak hned pouštět neměl. Je samozřejmě jiný než hybridi mnou pro českou ornitologii načtení, ale k Frankfurtu nad Odrou takovíto ptáci létali. A kolega Becker je tam vedl jako zpětné křížence, jednu z mutací.
Co jsem si zapsal: – šlo o starší samici (měla nažinu, naštěstí). Datum zástihu (30.5.) je nejšílenější, jaké může pro naše bádání být. Musela snášet a nejméně i inkubovat vejce, co bylo dál, nevím. Jisté je, že samce jsem nikde v pobřeží jezera u Veselé nechytil, na zpěv (a to opakovaně) mi do sítě vrazila tato odvážná matka! Na ostrý zpěv!
Křídla byla plně vyvinuta (letky dorostlé), takže 1.RL o 2,5mm kratší, no a 2. RL je neuvěřitelně v zákrytu až z 6.RL! Nikdy jsem nic takového neviděl. Zářezy letek jsou ale „v pořádku“, spodní krovky ocasní platí pro slavíka obecného, křídlo, rýdovák, tarsus také. Mláďata nikde zjištěna nebyla, v tom čase už by měla být slyšet mimo hnízdo. Němečtí kolegové uvádějí, že na rozdíl od F1 kříženců ti zpětní nejsou vůbec k odlišení, splynou prý v jeden z původních druhů. Jak říkám – takovíto slavíci se mají pouštět jen pomalu. Dnes už z agendy víc nevyklepu, snad jen poučení pro příště.
