Kdyby to věděli, nikam neletěli!

Žádné komentáře u textu s názvem Kdyby to věděli, nikam neletěli!

Řeč je samozřejmě o slavících. Svatý Martin po „dušičkách“ nepřijel na saních, dorazil málem v plavkách, s brýlemi proti sluníčku. Přes 21 stupňů naměřili včera v Praze a dějí se věci. Slavíci, kdyby to věděli, nikam nemuseli. Křoví za chvilku začnou znovu rašit a navzdory šíleným předpovědím, zima letos pěkně zaškobrtla. Květiny kvetou, hmyz vyrazil za potravou.
Co bude dál? Kosové se asi v městech brzy poohlédnou po zpěvnících, které sotva zapadaly listím. Bude to zajímavé. Já už se bavím nad tím, jak jsme ve své nadutosti na přírodu krátcí!
A je to dobře, nevypočítatelnost jí opravdu sluší. Že to může být v zakódovaném čase pro odpočinek pořádný průšvih, si uvědomuji. Ale změnit to nedokážu.
Konference skončily, desky jsme sklapli a tak mi začalo období besed s těmi, kteří do roští z mnoha důvodů nechodí.
V pátek jsem představil slavíky v Libošovicích, v místech, kam jsme kdysi putovali k pramenům Klenice s místním rádiem i s Českou televizí. Slavíky tam lidé normálně slyšet nemohou, nehnízdí tam. Setkání bylo opravdu milé.
Z Aktivu kroužkovatelů jsem si odnesl velmi zajímavé zjištění, že moučné červy (nástraha k chytání do sklopek) je dobré na jaře venku otužovat. Říkám si – kdyby tam mělo být v dubnu jako bylo dneska v neděli, chtěli by se zřejmě „otužovat“ pořád! A taky jsem si vzpomněl na konferenci na Vysočině, jak přátelé nazvali velmi výstižně střízlíky, početně se vyskytujícími v značném množství v konkrétním čase „dušičkovými ptáky“. Opravdu, ještě dnes jich je v kněžmostských zahradách nápadně mnoho. Těší mne takováto profesionalita a nemějme strach, čeština nám na to se svoji rozmanitostí dokonale stačí.    

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *