V nedělním popoledni 7. listopadu jsem už zase doma. Setkání kroužkovatelů v Litomyšli skončilo. To město má v tomto ohledu už tradici, není tedy jen ve znamení hudby.
Dva dny plné referátů, plné výměny zkušeností. I boleslavští slavíci tam měli svůj čas. Vůbec nejradši poslouchám příspěvky o „malých drozdovitých“, tam zněly krom slavíků třeba bramborníčci hnědí, z oblasti Ralska. A přestože výzkumníkem je mladý student, téma bylo široce rozpracované, srozumitelné a v několika ohledech i překvapivé. V kuloárech jsme poté diskutovali i zkušenosti z chytání rehků zahradních v prostředí vysokého lesa. Slavíci byli zmíněni i v studii kolegů, s kterými jsem navštívil nedávno hybridní zónu v Polsku. Není to dlouho, co poslední zpěváci od Jizery, Klenice a Kněžmostky odletěli a už bych měl chuť na ně znovu vyrazit!
Odborná veřejnost sleduje i tento blog, jak jsem zjistil a je to pro mne určité „postrčení“ do
dalšího psaní. Přestože vstupy aktualit nebudou teď tak časté, jako v sezóně, „vařit z vody“ nebudeme. Půjdeme dál cestou po hnízdištích, řešit budeme otázky odborné, připomeneme si slavíka – třeba v podání prostých lidí. Na konci pracovního týdne odvezu do nedalekých Libošovic mezi posluchače ohlédnutí nazvané Slavíci – láska na celý život.
dalšího psaní. Přestože vstupy aktualit nebudou teď tak časté, jako v sezóně, „vařit z vody“ nebudeme. Půjdeme dál cestou po hnízdištích, řešit budeme otázky odborné, připomeneme si slavíka – třeba v podání prostých lidí. Na konci pracovního týdne odvezu do nedalekých Libošovic mezi posluchače ohlédnutí nazvané Slavíci – láska na celý život.
Teď však ještě na konec vstupu přidám obrázek, který byl odprezentován v závěru mé přednášky v Litomyšli. Byl pod ním titulek oslavující v mnohém statečnou krajinu Mladoboleslavska a poděkování. – Jí a slavíkům!
