Babě to sluší! – No, tak dobře, je to létem vysmažený hampejz, kterých všude po republice straší bezpočet! A přeci, to místo vládne náladami, kterým rozumím. A nikdy se nemusím složitě vylaďovat do impozantních frekvencí těch čtyřech období, mám ten kraj v srdci.
A teď mnou zmítá skvělá nálada! To byla sezóna! To jsem se vědomostně rozvinul!
Problematikou pelichání jsem pohnul, jak nikdy doposud! A byl bych neomalený, kdyby mi to nemělo stačit, materiálu mám na zimu víc než dost (tady už vykřičník dát nemohu, bylo by to divné).
Protože jsem si v začátcích psaní těchto slavičích stránek řekl, že nebudu představovat metody odchytu a případné vášně ukrotím, nechám si ten dnešek na konferenci někam k nočnímu posezení. Ani referát tím šponovat nebudu. Prostě řečeno – nakonec se mi posledního slavíka na Studénce chytit povedlo! Je to pochopitelně retrap, ale klíčový!
Kdyby ten slavík vypadal normálně, musel by už být nejméně tři noci ve vzduchu a ne v místní džungli, na pár čtverečních metrech.
Ještě, že se mnou komunikoval, jinak bych výsledky neměl. Ta moje metoda je opravdu vychytaná! Až na díry v sítích, ale to nechám vážně až na Vysočinu.
Proč se slavík opozdil?
Nevšiml jsem si (ani nemohl) tehdy (třiadvacátého srpna), že pravé křídlo se vyvíjí trochu jinak, že 2.-3.RL má zpoždění v růstu. Vzpomínám na několik slavíků v čase vypadávání letek, že křídla spolu opravdu občas nesouhlasila, může jít o genetickou chybu, promítající se do režimu, anebo konkrétní úraz. Tenhle slavík má však problémů víc, ikdyž nejsou klíčové. Jde o zakrslé 1. RL, kdy na levém křídle chybí zcela a na pravém je ve finální fázi letka zdeformovaná a kratší.
Od 23. srpna, kdy byl kroužkován, přibral půl gramu a dal se na bezinky. Na levém křídle (které vždy fotím) jsem našel po navlhčení peří ještě u 2. RL zbytek pochvy – to znamená, že letka rovněž nedávno dorostla. Už je ale připraven a v noci zřejmě potáhne pryč. Ještě mu tam zítra „zahraji“, ale jen krátce. Už nemám čas já, ani on. Kdyby se ale ještě přihlásil, byla by to síla. Nebude mít však důvod. I tak to je rekord v prodlení adultního slavíka!
Jinde už je klid a chytací plácky záhy osiří…
Ale konec dnešního vstupu musí být přeci jen veselý, tak tedy „naklepnu“ jednu tajnost:
„Jirko a Radko, hodně štěstí!“
