Protože u nás se na objevení fungujícího hnízdiště slavíků tmavých stále ještě čeká, využil jsem v roce 2008 nabídky přátel, navštívit jedno z jeho nejbližších zahraničních hnízdišť v Polsku.
Stejně, jako před pár dny slavíci, tak i já jsem nejprve musel překonat hraniční hory, abych před sebou konečně spatřil onu přírodě stále ještě blízkou polskou krajinu.
Cílem bylo záplavové území Prosny, která si v nížinné krajině stále ještě žije zcela po svém. V tu dobu byla ještě podbarvena sedimenty do temných tónů mědi, v tůních jsem tušil sumce, v pobřeží bobry. Pole tu chamtivě nedobíhala až k samému okraji řeky, nechávala prostor bujné vegetaci. V přechodovém pásmu to žilo květinami, které u nás už dávno chybí. Most přes řeku sice držel „silou vůle“, ale to už tak unikátní náladu prostředí spíše umocňovalo.
Ve stržených březích hnízdily břehule říční, přesně v duchu svého příjmení. Pobřežní laguny po záplavách postupně vysychaly.
Biotop nabízí podmínky nejen pro slavíka tmavého, ale i obecného. Jde tedy o hybridní pásmo, kde oba druhy žijí pospolu a občas mohou tvořit smíšená manželství.
Přesto vlhčí místa, jako je toto, preferuje slavík tmavý, obecný se drží při sušších okrajích.
Večery druhé dekády května jsou tady prosyceny songy z obou zpěvníků a blížící se noc košatou produkci ještě výrazně zesílí. Polští tmaví slavíci dorazili hnízdit!
Bobři jdou ptákům svojí těžařskou aktivitou „na ruku“, vytvářejí příhodně zmlazovanou pařezovinu pro komfortní zakládání hlubokých slavičích hnízd.
Polsko.
