Z kalendáře příletů

Slavíci obecní patří k druhům s pozdním návratem na hnízdiště. Nejvíc jich přilétá začátkem máje. Jsou však nedočkavci, kteří výkony aspirují na zápis v knize rekordů a přestože výsledky jsou jen lokální povahy, pouze jeden může být prvním.
Není bez zajímavosti, že vždy jde o staršího samečka, kterého to nejvíce táhne domů a téměř vždy je třeba mu s prozrazením trochu pomoci umělým konkurenčním zpěvem z přehrávače. A pokud to jde, je prospěšné ho chytit a zjistit, nemá-li snad již kroužek či v jakém stavu po dlouhé cestě je.
V kalendáři slavičích příletů občas padají rekordy, jindy se datum drží řadu let. K velmi výraznému „poskočení“ záznamu došlo v roce 2009, kdy se zápis posunul z 16. dubna na duben 10. Přestože byl tento slavík v podvečer „rozezpíván“, odchytit se jej nepodařilo; chycen byl až sousední jedinec 12. dubna. Událost je zajímavá i z toho pohledu, že na jiných místech slavíci ještě několik dalších dnů nebyli a tady se jedná o nejsevernější místo zkoumané oblasti.
Slavíci přilétají většinou v noci, hnízdiště zřejmě „netrefí“ zcela přesně, uvažována je odchylka kolem třiceti kilometrů, kterou pak doladí díky „místní paměti“ během dne. Velkou roli v této navigaci hrají významné krajinné prvky, v našem případě řeka Jizera a její přítoky. Dnes se ví, že ptáci dobře vnímají i zvuky nízkých frekvencí – jinak řečeno – krom větru na hřebenech hor, nárazů vln na pobřeží, mohou, v noci se vracející boleslavští mistři, docela klidně svoji řeku z pod oblohy i slyšet.
Ani po desítkách let scházení se s nimi nejsem schopen rozhodnut, co ve chvíli setkání s domovinou přesně prožívají. Je-li chladno a deštivo, ještě nezpívají, jsou nenápadní a objevit je není nijak snadné. Narozdíl od slavíků, dobře vím, co prožívám já. Obzvláště pak, zjistím-li podle kroužku, že mám čest, přivítat virtuose jar loňských, předloňských a při listování archivem ještě hlouběji se mi už mírně třesou ruce. Nezlobím se pak, když trnková větev s „bublinkami“ příštích květů, mi pohotově a bez ptaní s hlavy sejme čepici. Před roštím bych tak za chvíli pokorně učinil sám.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *