Slavík – on, ona, ono

Druh se nevyznačuje pohlavní dvojtvárností, takže v dalekohledu samce od samice jen stěží odlišíme. Při určování v ruce máme možnost samičku odlišit v čase hnízdění podle holého břicha – hnízdní nažiny, vytvořené k inkubaci snůšky.
Samce odlišíme jednak podle zpěvu (samice nezpívá), ale také podle zvětšených rozmnožovacích orgánů (kloaky). Obecně platí i to, že sameček je robustnější.
Samečci dovedou v čase imponování partnerce využít krom brilantního zpěvu i barev opeření, zdánlivě prostých. Kdo měl to štěstí zažít onu chvilku přikrčen v roští, musel užasnout třeba nad tím, jak až nečekaně se dokáží rozzářit proti světlu do vějíře rozprostřená rezavá ocasní pírka roztouženého slavíka. Zpěv je mistrem v tu chvíli zeslaben na minimum a dodává aktu důvěrnosti. V dnech slavičí lásky samec prozpívá mnoho hodin a jak ukazují některé studie v zahraničí, dokáže značně zhubnout.
Mláďata jsou hnědě kropenatá, do podoby rodičů přepelichají v létě, ještě před odletem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *