Trpělivost růže přináší a v háji ráno jedna pro mne na lavičce ležela. Jeden z obrovských úkolů před začátkem chytání byl – setkat se s některým z letos označených mláďat (na hnízdech), nejlépe přímo ze Slavičího háje. Člověk nikdy neví, jak hnízdění dopadne, jestli mladí úspěšně vyskáčou a rodiče je vyvedou. První pták z noci měl kroužek jaký dávám mláďatům. Obarvený na černo. A dohledáním to bylo už jasné – jde o první v pořadí okroužkované mládě přímo v místě! Co všechno tento skvělý výsledek prozradil, nechám zatím archívu a přemýšlení, výrazně ovšem pomohl.
Další kontrolou se konečně prvně potvrdil slavík, označený den předešlý, zůstal tedy v místě zastaven. I to má svoji důležitost.
Vyrazil jsem bez foťáku, jel jsem večer opravovat lávku na naučnou stezku do města a pro spěch vše neohlídal. Takže neuvidíte ani slípku zelenonohou, kterou jsem za tmy chytil do sítě na slavíky. Seděla na vrbě kousek od přehrávky. Hned po půlnoci jsem totiž cosi vyplašil z travnaté cesty, myslel jsem si podle zkušeností na vodního chřástala nebo křepelku, teď vím, že to byla slípka. Byl jsem v odchytu rychlý, takže ze sítě neutekla. Zato, díky navlhlým sítím od rosy ráno, prchli dva slavíci a už se neobjevili.
Byla to zajímavá noc.
