V klubovém časopise vyšel poslední text ke slavíkům, chytaným v noci. Víc už toho nebude, ale nechybí nic. Časopis dorazil v době, kdy už slavíci za nocí vyletují nad krajinu početněji a vše spěje k odlétání.
Každý rok stejné divadlo, které schovává noc. Každý rok výdej energie, abych poznal co nejvíc. Každý rok zařídí pytel zážitků, jak je to všechno krásné. Noci jsou ještě pěkné, dají se užít. Měsíc den co den na cestách, svítí krajině na kabát.
Přiletěl k základně noční motýl a pro rychlost křídel jsem jej neurčil. Už jsem od mládí i trochu z formy. Složitější druhy už mi tak nejdou. Uvažuji, že si přeci jen pořídíme asi výbavu k nočnímu svícení s plátnem. V parku občas rozsvítit, možná, že bychom zůstali koukat.
Aby překvapení snad nepřišla o svoji důležitost, událo se další. Kroužkuji samičku modráčka co je po hnízdění a začíná měnit peří. Kolikátou už, a naše určitě není. Pořádně zamotané jsou pohyby pěvců ze skupiny, která pelichá po odhnízdění před cestou. Moc toho k tématu neumíme. Ono to chce líčit a líčit, jinak se na stopu nenarazí.
Už se to na obou liniích začíná v parku fakt hýbat. Rákosní lajna, stejně tak křoviny. Prázdné bužírky od kroužků odhazuji do tříděného odpadu každou chvíli. A potřeba bude prozíravě sáhnou po přídavné přehrávce. Za horami se jistě už plánuje přelétání. Zase jsem ve střehu a mít štěstí co loni, to bych si opravdu přál. Správné určení slavičího věku jsme si ale museli s centrálou severu dojednat dodatečně. S důkazy, hladce. Stanovit věk u slavíků je totiž velice důležité, rozhoduje v bádání o mnohém. Nikdy jsem doposud podobně argumentovat nemusel a jsem teď rád, že jsme námitku podali. Slavíci tmaví jsou těžší na určování a problém je také v tom, že jich zas tolik za život nevidíme. Říká se tomu, že je nemáme „nakoukané“. O to víc výsledky nadnášejí, až by pro radost nejeden tuzemský kroužkovatel při sítích poletoval. Ano, je nás už skoro co prstů rukou.
Buďte nadšeni pro každý den!
