(Zítra tady nebudu, tak pro pravidelné příznivce věším náhradu)
Známou hláškou lidí, usilovně stopujících jistého Jaroslava C., bych rád pohovořil o našem letitém slavíku z parku. Protože – to je něco překrásného, hodného obdivu! Nebudu asi vypočítávat roky jeho života, z blogu vše znáte. Ale věřte mi, že když zpod oplocenky v maliní u potoka slyším jeho reakci na podstatné, padám znovu a zas do příběhu ptačí nelehké cesty. Ten slavík už znovu pelichá. Vyměňuje opeření za nové, aby mu celý rok sloužilo spolehlivě a v jednu chvíli i ku kráse. „Propadl“ se do země v místech, které by vykreslil v mžiku, i kdybych se jej na ně zeptal zničehonic v Africe. Pelichal okolo rybniční výpusti loni, předloni, předpředloni a dál…
Místo zná z nás ze všech najisto nejlíp, nejednou mu určitě běželo o život, jindy jím cloumala pohodička. Je to monstrózně zvláštní i pro mne. Vždyť spolu s jeho běží i můj život, i každého z vás. Jenomže můj ještě o mnoho více na těsno. Vy jste jej mohli dorazit poslouchat, když v máji zpíval. Zpíval i v červnu, než se odmlčel, aby se v procesu neprozradil. Jak jsem už řekl, ozve se pokřikem jen občas z bezpečné pozice hluboko v ostružinovém „dómu“ – a to ještě ne zcela při zemi – když hrozí nebezpečí. Dělají to tam tak všichni, kdo umí. Jeden za všechny… a tak dál.
Za týden předá štafetu červenec. Pak ještě týden – dva, a znalý pták se v novém zvedne do noci. Ví, kam by chtěl se dostat, a kam se o to pokusí. Poletí po pobytu, který mu vyšel, kde svoje geny znovu roztlačil po krajině. Jímá mne spokojenost, že park od roku třináct může v soukromém portfoliu takové příběhy mít. Vždyť jsem kácel proluky v jalových pásech slív, na konci opačném všlapával do země odkopky kopřiv i plaménku plotního, očima poháněl do vzrůstu bochníky vrb a jeřabinové hloží oplétal plůtky. Mumlal si o naději, vztekal se zkraje nad lidmi nekalými, za čerstvých jar šmejdil očima v houštinách okolo cesty. Ještě ten kotlíkově proláklý ráj pár roků potřebuje, ale kondice, jakou má od letoška i s bažinnými modráčky kousek jinde, taková ještě nebyla. A to možná čas svojí silou plánuje ještě přitvrdit.
