Čím víc toho zájemce přečte, čím víc času investuje do objektu zájmu – tím víc shledává nedostatků v dříve řečeném. Jejich vypisování ze všech i uznávaných děl určitě nepatří na internet, jednu drobnost pověsit mohu.
Pro slavíka tmavého se uvádí II. letka primární řady jako druhá nejdelší v křídle a vykazuje z toho v projekci táhlá dlouhá řada. Mírně převažující většina z prohlíženého materiálu v detailu vypadá takto:
I zde tedy vyřčené padá do hlubin. Nezchudli jsme ovšem zákrokem, v křídle funguje moment důležitější k rozlišení. Občas je bez větší váhy i zmiňován, pakliže se vyztuží, platí. Pozor ovšem na jedince hybridní.
Tady je park, když vstává.
A tady jeho letní poklady.
Stavěl jsem v své hlavě nejvýše modrou zbarvení hořců, to je tedy něco. Teď ale začínám brzdit a rád bych upřednostnil temně modravou na lících těchto kamejí. Ony ji ale drží pod pokličkou a my záblesk vidíme až v čase vzletu.
Opravdu. Co píší fotografové je pravda. Jsem do přírody od dětství vybaven ohromnou trpělivostí a i tady jsem víc než hodinu s modráskem pobýval, jestli se přeci nesplete. Byl svůj. I tak ale člověk okouká mnoho momentů ze života hmyzu.
Síť v rákosí by mohla i po dnešku vybírat náhradní volno. Tlak na ní veliký není. Ono to ale přijde, ještě určitě. Stačí zalistovat staršími zápisníky z míst. Zase ale táhnou poctiví dálkaři. Je to v hmotnosti znát. Naši také nabírají, ale na ptáky rozletěné shora nemají.
