Jen jsem se stavil na lokalitě zjistit co se děje. Kousíček od parku. Za chvíli se přihlásil a pak mi dal znát, že se známe. Potřetí tedy styl „na náhodu“ a nakonec vyšel. Když jde člověk k síti, tipuje, jestli jeho úvaha bude platit. A samozřejmě platí.
Kroužek má na noze z roku dvacet, ale letos je poprvé divně zbarven v tónech prachu ze Sahary. Fotografie to neumí ukázat, bohužel. Oči viděly víc.
Jistě že hloupost, kde by k tomu přišel, ale podbarvený opravdu je. U modráčků jsou příčinou bahenní soli slatí, které s hliníkem reagují, jejich barva je ovšem jiná. Africký původ zde nejspíš bude.
Slavík je v kondici jako předešlí dva. Je pro výzkum důležité mít i záchyty čerstvě přilétlých jedinců. Především kvůli kondici, která se pobytem doma bude rychle měnit. Myslím na ně teď každičkou chvíli, jak jim jde navracení.
Tento slavík je šestiletý, zkušeností na rozdávání. Patří do skupiny „dvouletých“, kde následné kontroly potřebuji jako sůl. Tito ptáci, označení v druhém kalendářním roce života, ve vztahu k usazování v oblasti činí mnohdy zajímavá rozhodnutí. A tento mistr není výjimkou. Hodí se vidět jim do života skrze kroužky. Nejedno tajemství tím má na kahánku.
