Určovací klíče jsou ke slavíkům každý tak trochu originál. Sám jsem k obrazu v běhu vzdalujících se desetiletí více či méně přispěl.
Sběr biometrických dat v tématu je, krom málem planého čekání na zpětné hlášení ze slavičích cest či snad dokonce pobytu v zimě, nejdůležitějším materiálem. Problém ovšem vězí v technice posuzování a také v uvědomění si, že opisujeme „živý“ materiál. Aby se případní zájemci o sběr mohli mezi sebou snáze domluvit, vyjde zanedlouho v časopise doplněk. Co nepobere on, dohoní chystaná kniha. Ta by se měla rozkročit nad celou etapou mého prohledávání života krále pěvců. Podepíšu-li se pod vydané texty, budu za takové ručit.
V dílně nad zpracovávaným železem je všechno o mnoho snazší. I to je ono báječné prolínání sobě vzdálených světů. Měřidla v kovárně „pouštím“ do pevných dotýkání s jistotou, že přijdu-li měřit k regálu příště třeba proto, že jsem milimetry zapomněl, pořídím stejná zjištění. Ve výzkumu zvířecích těl takové záruky nejsou. Výjimka nezřídka uvádí výjimku další, ve vztahu k peří nám „jistoty“ hatí pelichání v odrazu aktuální kondice slavíka. A přeci se i na tomto hřišti zkoušejme herní řád v mezích možného držet, ptáky v novém století „jenom“ kroužkovat, bylo by přeci jen málo.
