V Slavičím háji se v čase, kdy jsem ze sklopky vybíral chyceného slavíka, zastavila maminka se synem. Jak jsem se dozvěděl, byl absolventem druhé třídy tamní základní školy a svojí glosou mi udělal radost. Když jsem na účet kroužkovaného slavíka řekl, že je mladý – on poznamenal, že odtud pochází nejstarší slavík vůbec! Koukal jsem na něj překvapeně než dodal, že to říkala paní učitelka.
Vážení, co víc si mohu přát..?
Chtěl jsem moc a snažím se dodnes, aby region byl jedničkou v povědomí o králi pěvců. Bylo by pro mne ostudou, aby lidé z Mladoboleslavska nevěděli, kým slavíci jsou. I proto MF Dnes pozítří nabídne v středočeské mutaci krom jiného i věty o Slavičím háji. Nebude jich mnoho, zatím. Ale domluvili jsme se, že bychom pro médium stihli, než odletí přiblížit celý pobyt slavíků u nás a já už vidím pod klávesnicí název: Český slavičí rok končí. To myslím, že by lidi přitáhlo.
Konečně vyložit, co zdejším slavičím rokem myslím. Kdy začíná a jak. A možná i co předchází. Co se v něm stává, jak finišuje, kdy končí a nějaký dovětek o naději. Vše ukončit v tónu ochranářském.
Paní redaktorku to zaujalo a věřím, že během „okurkové sezóny“ v novinách se to povede. Mám do té práce velikou chuť. A možná byste tomu dnes už ani nevěřili, chodí ohlasy. Anebo jinak – nechodí tolik, ale lidi, když vás potkají, přihlásí se k tomu.
A to je jako s tím klukem v háji na cestě, pěkně se nám to uzavírá a já bych mohl pomalu jít.
Ale přeci jen pár vět ještě přidám.
Blogařů prý rychle ubývá. Jsou modernější věci a oni přecházejí za pokrokem. Prý za krátkým vyjadřováním, že už to lidi při spěchu nechtějí číst.
Já tady zůstanu, dokud nabídka bude. Neumím psát věci krátce a ani nechci.
Vy, kteří sem vcházíte, nenechte se uspěchat dobou, nepodléhejte pitomým trendům! Zelené téma ani ta čeština si toho nezaslouží.
Přichází prázdniny. Před dětmi, učiteli i námi ostatními se rozevřel prostor pravého léta. Já sice jsem si dovolenou už pomalu vyčerpal, ještě si ale nějakou napíšu, až budu chtít. Až mne ovládne pocit, že v tajemných nocích pod slavičí oblohou chybím. Že mne nová zvědavost přivolává právě tam!
A že od „háje“ by ti naši také bez rozloučení odlétnout neměli.
Ještě se „Je“.
Ještě o sobě víme!
