Slavík (zde diskutovaný nedávno) byl určen na místě jako víceletý a určení je správné. Kroužkován byl ve vyšším dopoledni, poté puštěn. Tuková úroveň pozvedla hmotnost nad třicet dva gramů, ptát se musíme po důvodu prodlení.
Playback pěnic je spouštěn s rozedněním, na noční případný pohyb ptáka bez vlivu. V místě jsou ovšem bohaté potravní zdroje, prostor je dále protkán nízce zatravněnými ulicemi.
Vždy se u podobných případů snažím pořídit co nejvíc údajů. Z fotografie křídla, kterou mám možnost studovat, lze souhlasit s určením věku. V záběru je detailně i velká část rýdováku a tam lze domnívat důvod zpoždění. Ocas je totiž poměrně krátký a je jisté, že jde o náhradní nárůst. Nejméně dva týdny peří rostlo do podoby, kterou má a zřejmě již podrží.
Znám případy ze své praxe u jarních ptáků, kdy se někteří vracejí též s výraznými defekty velkých per po útocích predátorů. Na jaře ovšem ptáci spěchají hnízdit a letí za každou cenu. Při odlétání je situace zcela jiná a slavíci v podmínkách střední Evropy mají dostatek času na cokoli.
Netvrdím, že každý zpožděný slavík musí nutně být poznamenán. Domnívám se však, že snížení komfortu cestování výraznějším defektem per bude příčinou nejčastější, kdy dál se nabízí omezení výkonu příčinami nám neviditelnými (svalové indispozice, poškození vzdušných vaků, nemoci atd.).
Uvědomíme-li si plejádu problémů, která stěhovavé ptáky ohrožuje, o to výrazněji bychom měli žasnout nad zvládnutými návraty úspěšných. Jsou to právě ornitologické kroužky, které důkazy v tématu přinášejí.
