Dostupné jsou informace ohledně kontroly vlaštovky z rána z parku. Pojďme velmi volně projít údaje a zamyslet se nad výsledkem.
Vlaštovka byla odchycena těsně po rozednění, když nízkým letem spolu se stovkami dalších mizela od nocoviště na Zvolínku. Letos místo funguje opravdu výrazně a v rákosí rybníka nocuje i spousta ptáků jiných.
Okroužkována byla loni v konírně u Kněžmostu jako mládě, letos identifikována jako samice. Máme před sebou problematiku týkající se míry přežívání mláďat i usazování v oblastech v letech následujících. Letos totiž nepochybně někde na okolí nejméně jednou zahnízdila.
Je dobré díky kroužku vědět, že dokázala přezimovat jako mladá v Africe a uplatnit se pak v Česku jako hnízdící. Nahlížíme příklad obnovování populací – a zrovna u druhu, který je tak choulostivý a ubývá. On si s tím nikdo z lidí, kteří rozhodují o nakládání se státem, hlavu neláme, ale drobných ptáků opravdu ubývá. Vidí to odborníci, ví o tom příznivci ornitofauny. Co to je platné.
Viděli jste někdy vlaštovky opravdu vysoko na obloze, jak loví létající hmyz? Z galerie motýlů mi nejvíc připomínají otakárky. Kolik dovednosti v tom chování je! Teď. Právě teď se ve vší vážnosti chystají na dalekou cestu. Zkušené, i ty bez rutiny. S začátkem září začnou naše krajiny opouštět. My ještě tu a tam nějaké uvidíme, ale je to už spíše opiát. Taková makovina dětem na spaní. Zmizí najednou i ty bojácnější, pozdní, nedospělé. A ať už dopadnou jakkoli, kol rodných hnízd bude prázdno. Znám ze své praxe dost lidí, kteří si bez nich jaro a léto vůbec nedovedou představit. Těší se na ně za prvních nejistých dnů, počítají v hnízdech potomstvo, fandí jak umí, strachují se. Káry své životem, co to jen jde, táhnou společně.
Tak buďte zdrávi.
