To je ale z dobrých zpráv docela vše. Když přijde do „háje“ noc tohoto typu, sice třeba její ptačí mocnost prověřit, ale je jasné, že by šlo klidně zalehnout.
Tak i letos jsem neunikl nulové noci. Jako každoročně. Už to ale vypadalo nadějně. Blíží se konec.
Neztěžuji si příliš. Chytili se s drozdem čtyři černohlávci – pěnice, a tři proužkovaní rákosníci. Toť seznam dnešního rána.
Jde ale o víc, než přečkat nulovou noc. Tyto události s sebou nesou zpravidla zlom. Ostatně, uvidí se dneska. Zlom myslím slavičí, v rákosí to ještě poletí.
Alespoň jsem před dlouhotrvajícími lijáky dnešního a nedávného dne vylepšil hudební stánky. Už nezmokne nic. Některý liják od jihozápadu se totiž dovede tak naklonit, že obsluha žasne. Nejsem z těch, kdo by techniku balil mikrotenem, myslím si, že trpí a minimálně tratí výkon. Prostup pro zvuk musí být čistý.
A přeci je kousek od Klenice krásně! Zem už nelupe žárem, nabírá kapku za kapkou. Jeden ohromný problém zažehnán. Vidíte – a mně vadí na současném světě lidí právě tato souvislost. Média, o kterých si opravdu nečiním výrazné iluze, poblázní lidi čtvrtpravdami o počasí, odvozenými krávovinami s dopady do lecčeho, ale aby pak někdo slavil obrat a záchranu, to už nezajímá. To nemá údernost. To reklamu před lidmi neprotočí. Ať jdou všichni někam, já se ještě z milého radovat dovedu.
Přijde noc na třicátého. Pak jednatřicátého. Ta na prvního bude finální. Tam je tečka letních odchytů poletujících i migrujících slavíků. Tam končí dřina ku sběru dat, o kterých si myslím, že vlastní málokdo. Pak s pokladem zalezu k analýzám a bude mi hezky zas trochu jinak. Namísto chytačsky, badatelsky. A to je, vážení, taky moc fajnová záležitost.
Měl bych přihodit nějaký obrázek, něco najít. – Už to mám! Ukážu momentku z nenápadného průtahu krásných rehků zahradních. Na ty domácí – kominíčky, na ty je ještě čas.
