Noc byla zrádná. Západní obzor bouřil co chvíli, park trpěl žízní. Kombinace nedobrého. Pro pohyb ptáků pod noční oblohou i pro nás, co už měříme vodu na kapky. Zem je vypraskaná opravdu hluboko, chtěla by napít.
Na rozbřesku okolo sítí poměrně klid. Noční pohyby táhne pěnice slavíková po keřích, v třtině rákosník proužkovaný. Dnes ale zvolna. Noc byla lakomá. Obecní slavíci byli zpola staří, to se nestalo snad ještě nikdy. Úchvatný materiál. Jsou učebnicoví. K nim jeden tmavý, mladý. A toho tady ukážu, protože jsem pro archív vyfotil z něj rozhraní pelichání. Je pěkné.
Pak ve slati cosi svítí a zjevně tam nepatří. Přiletěl host. Helia už mnoho nemá, přistál a zůstal. Odletěl z nějaké párty, třeba i z dost velké dálky. V noci byl s bouřkou průvan, možná o tom ví více on. Komu to kde zcizil. Odnesl jsem si pozdrav do kanclu. Zůstane, až přijdou děti.
Sleduji režimy dní Slavičího háje a zaujmou třeba vlaštovky. Krmí se nad travinami početně. Před cestou k moři. Ale i kosové – a to velmi pospolitě – mají jedno hlavní nocoviště v ohromné slivoni. Z terasy je sleduji, jak jeden za druhým proletují. Jo, a urodilo se opět lučních koníků, takže se slétli ťuhýci možná až od Prahy. Po vrabci úpolním jsou teď nejpočetnější. Co strom, to lovící ťuhýk. Park je ptactvem vyhledáván, a tak je to správně, tak to má být!
